Rusko dobývá Ukrajinu, zatímco Západ na Moskvu uvalil sankce. Co se stane, pokud by Česko z Ruska přestalo dostávat ropu a zemní plyn? Proč jsme Ukrajinu nechtěli v NATO? A co se stane poté, až Rusové Ukrajinu obsadí? Přinášíme odpovědi na osm důležitých otázek o válce na Ukrajině, dalším vývoji i jeho dopadech na Česko.
Proč Ukrajině nikdo nechce poslat na pomoc vojáky?
Vzato čistě formálně, žádná země takovou povinnost nemá. Ukrajina není členem Severoatlantické aliance ani žádného jiného spojenectví, které by jí zajišťovalo pomoc v případě napadení. Ukrajinská vláda ani o vyslání vojáků nežádá. A i kdyby to udělala, nikdo by jí nevyhověl. Je nepředstavitelné, že by nějaká třetí země poslala svá vojska do boje proti Rusům, kteří mají jaderné zbraně. Ruský prezident Vladimir Putin hned při začátku své agrese otevřeně pohrozil, že pokud by snad někdo Ukrajině na pomoc přišel, Rusko na něj svými jadernými zbraněmi zaútočí. Ukrajina naproti tomu po státech Západu žádá dodávky zbraní. Některé země, jako USA, Nizozemsko nebo například Litva, už vyhověly. Dodávky slíbila i česká vláda, ale zatím je neposlala.
Proč nechceme Ukrajinu v NATO?
Státy aliance včetně Česka v roce 2008 jednomyslně uvedly, že Ukrajina a Gruzie „se stanou členy NATO“. Už tehdy o tom ale měla ve skutečnosti řada členů aliance pochybnosti. Jednak kvůli Rusku, které to ostře odmítalo, jednak proto, že se obávaly, že vstup těchto zemí by ve skutečnosti NATO oslabil. A to proto, že základem aliance je kolektivní obrana. To znamená, že členovi, kterého by někdo napadl, by přišly na pomoc všechny ostatní členské státy. Ale byl by někdo opravdu ochoten bojovat za Ukrajinu nebo Gruzii, kdyby byly v alianci a zaútočilo na ně Rusko? zněla otázka. Kdyby taková pomoc nepřišla, NATO by bylo fatálně oslabené – kdo by věřil tomu, že přijde na pomoc svým dalším členům, pokud by se stali obětí agrese i oni?
Opačný názor zní, že kdyby Ukrajina už byla v NATO, Rusko by se nikdy neodvážilo testovat pevnost aliance a nezaútočilo by na ni. Kde je pravda, se už nedozvíme. Možnost vstupu Ukrajiny či Gruzie do aliance každopádně v posledních letech fakticky úplně usnula. Nikdo o ní vážně nemluvil, vytáhl ji až koncem loňského roku sám Putin.
Je reálné, že Rusko Ukrajinu dobude?
Je to prakticky jisté. Rusko má nad Ukrajinou obrovskou vojenskou převahu. A to v počtu zbraní, jejich kvalitě i z hlediska bojových zkušeností svých vojáků. Ruské letectvo nebo speciální síly v posledních letech bojovaly v Sýrii, kde si často počínaly velmi brutálně. Ukrajinci sice ruský postup oproti očekávání na mnoha místech zastavili a hrdinně se brání. Moskva ale zatím do bojů nasadila jen zhruba polovinu svých jednotek, které soustředila na hranicích s Ukrajinou.
Co se stane potom?
To je velká otázka – pokud by Rusko Ukrajinu okupovalo, v zemi dost možná vypukne partyzánská válka proti agresorovi, která může být velmi krvavá – i pro Rusko. Pokud Moskva svrhne současné demokraticky zvolené vedení Ukrajiny a dosadí svůj loutkový režim, těžko bude schopná udržovat ho u moci jinak než za pomoci vlastních vojsk. Jedním ze scénářů je opakování Afghánistánu, kam Sovětský svaz vtrhl v roce 1979, dosadil tam k moci své věrné, ale pak téměř 10 let neúspěšně bojoval proti povstalcům. Na druhou stranu, afghánské hory byly pro odboj mnohem výhodnějším terénem, než je rovinatá Ukrajina.
Může Rusko postupovat dále?
Do hlavy prezidenta Putina a úzkého okruhu jeho spolupracovníků nevidí nikdo. Ještě nedávno by byl nepředstavitelný i současný vývoj, tedy otevřená agrese proti Ukrajině. Putin ovšem loni otevřeně napsal, že Ukrajina ve skutečnosti není stát a měla by patřit Rusku. A teď toto svoje přesvědčení naplňuje v praxi. Při jiných příležitostech zase opakoval, že rozpad Sovětského svazu byl obrovskou chybou. Pokusí se obnovit kontrolu Moskvy nad státy, které pod Sovětský svaz dříve patřily, tedy napadnout taky Litvu, Lotyšsko nebo Estonsko, které jsou přitom členy NATO, to znamená i českými nejbližšími spojenci? Odpověď nezná s jistotou nikdo. Dá se ale říct, že svou agresí vůči Ukrajině si Putin Západ popudil ještě víc než dosud a posílil odhodlání bránit některého ze členů NATO, pokud by byl Ruskem napaden.
Jak moc poškodí sankce na Rusko Česko?
Z hlediska vzájemného obchodu nemá Rusko pro Česko větší význam – směřují tam jen necelá dvě procenta českého vývozu. Dopad sankcí tak může poškodit jednotlivé firmy, ale ne ekonomiku jako celek. Horší by byly nepřímé dopady – třeba další vysoká inflace, tedy zdražování, vyvolaná nárůstem cen surovin, jako je ropa a zemní plyn. A pokud by z nějakého důvodu ropa a zemní plyn do Česka z Ruska úplně přestaly téct, byl by to asi největší problém. Úplný výpadek dodávek ruské ropy by Česko podle všeho zvládlo, má s tím zkušenost už z roku 2019. Přežilo by i ukončení dodávek zemního plynu, ale v tom případě by některé podniky, hlavně chemický průmysl, musely na nějaký čas přerušit výrobu. Shrnuto: naprostá ekonomická roztržka s Ruskem by vyvolala pokles ekonomiky nejspíš o nízké jednotky procent. Rozhodně nic příjemného, ale – třeba v porovnání s covidem – ani nic mimořádného.
Na co se v Česku připravit?
Bezprostředně hlavně na možnost příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Ministr vnitra Vít Rakušan počítá s příchodem až pěti tisíc Ukrajinců. Podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, ale může v krajním případě jít až o stovky tisíc lidí. Zdaleka ne všichni by ovšem nejspíš chtěli v Česku zůstat natrvalo. Vláda prohlašuje, že je běžencům připravena pomoci. V době velké migrační krize ze Sýrie před sedmi lety čeští politici uprchlíky odmítali s tím, že chtějí případně přijímat utečence ze zemí, které jsou k Česku kulturně blízké. Tuto definici Ukrajinci nepochybně splňují. A na co se připravit hned poté? Na to, že je potřeba svou obranu brát vážně – Česko patří k nejhorším zemím v NATO z hlediska toho, kolik peněz na obranu dává. Ani zdaleka to nejsou dvě procenta hrubého domácího produktu, což je cíl, který se všechny státy aliance zavázaly splnit.
Jak můžu pomoci?
Neziskové organizace se shodují, že nejvíce v tuto chvíli Ukrajincům pomohou peníze. Člověk v tísni zřídil sbírku SOS Ukrajina. Veškeré vybrané peníze organizace věnuje přímo lidem na Ukrajině, kteří si budou moci koupit věci nutné pro život. Je také připravena na místě poskytovat humanitární pomoc, například zajištěním potravinových balíčků, základních potřeb nebo asistencí při hledání zázemí pro lidi, kteří se v zemi přesouvají kvůli válce.
‼ ⚠ Odsuzujeme ruskou agresi na Ukrajině. ⚠ ‼
— Člověk v tísni (@CLOVEKVTISNI) February 24, 2022
Jedná se o největší bezpečnostní hrozbu v Evropě od druhé světové války. Už nyní jsou hlášeny civilní oběti, velká města opouštějí tisíce lidí.#Ukraine #SOSUkrajina
⚠ https://t.co/AmLj6w3o7q pic.twitter.com/CGXgoM0785
Přispět lze také do sbírek Charity Česká republika, organizace Post Bellum nebo ADRA či přes Český červený kříž, který aktuálně pokračuje v dodávkách setů pro poskytování první pomoci.
Materiální sbírku pro Ukrajinu pořádá Expediční klubovna Brno. Nejvíce poptává spacáky, hygienické potřeby, baterie a čelovky, plynové ohřívače a zdravotnický materiál jako analgetika, termofolie nebo zdravotnické obvazy. Potřeba je i hroznový cukr, případně čokolády. Darovanou pomoc plánuje dopravit na Ukrajinu vlakem. Lidé mohou potřebné věci nosit na adresu Jezuitská 1, otevřeno tam bude i o víkendu.
Ministerstvo vnitra také shání ubytování pro případné uprchlíky, kteří nyní opouští Ukrajinu nejčastěji přes slovenské a polské hranice. Kdo má možnost ukrajinské uprchlíky ubytovat, může se obrátit na speciálně zřízený e-mail Správy uprchlických zařízení ubytovaniukrajina@suz.cz. Instituce shání zejména ubytování hromadnějšího typu, jako jsou ubytovny, penziony nebo hotely, ideálně i se stravováním. Mohou se na ni obracet ale i jednotlivci.
S přispěním Kláry Vašíčkové
