Na čerpací stanici za Vysokým Mýtem staví žlutá dodávka. Jsou v ní tři ženy, které si jedou pro svoje rodiny na Ukrajinu. Je mezi nimi i Jekatěrina, která má u Lvova dvě dcery. „Je jim 17 a 14, chci je vzít do Česka se mnou. Teď jsou s babičkou. Jí je ale 80, ta z Ukrajiny prostě neodjede,“ vypráví mladá žena, která bydlí v Teplicích a pracuje v reklamní agentuře. Během vyprávění si zapálí cigaretu. „Bojím se o ně. Chci je vzít zpátky a přihlásit je v Česku k pobytu.“ 

V dodávce je celkem šest lidí. Svářeč Oleg si jde pro kávu a u toho zatíná pěst. „Jedete na Ukrajinu, nebo z ní?“ ptám se ho. „Jasně,“ odpovídá lámanou češtinou. Nakonec mi vysvětluje, že má jasný cíl – jede rovnou narukovat. Zkušeností už má dost. „Účastnil jsem se i bojů v roce 2014, nenechám je v tom,“ říká. Domů se chce dostat přes Polsko z Katovic, odkud je podle kamarádů, kteří už ve válce s Ruskem bojují, možné se dostat dál než ze slovenské strany.

Na slovensko-ukrajinských hranicích se stojí hodinové fronty. Na rohu křižovatky ve Vyšném Nemeckém hned u přechodu stojí Maxim zhruba hodinu. Čeká, až pro něj přijedou další kamarádi, aby mohli společně vyrazit směrem na Ukrajinu. I oni chtějí narukovat.

„V armádě jsem 14 let. Jedu teď za bratrem, který je v Kyjevě. Budeme na frontě u hlavního města,“ popisuje a ukazuje fotku Artema sedícího na tanku. Jenže bratr se mu už nějakou dobu neozývá. „Nevím, co se děje. Říkal, že se možná půjde schovat do krytu v metru, tak je to snad tím. Naposledy mi říkal, že dneska zabili spoustu Rusáků,“ říká Maxim až překvapivě klidným hlasem, ač nechal doma přítelkyni a dítě. Zkušenosti s válkou má prakticky každý, s kým jsme se na hranicích setkali. Například právě z roku 2014, kdy Rusko obsadilo Krym a vypukly boje na východní Ukrajině.

V jednu hodinu ráno nám připomínají slovenské hranice nedaleko ukrajinského Užhorodu doby před Schengenem. Auta z ukrajinské strany jezdí sporadicky, na druhé straně stojí lidé v kolonách hodiny. Na protější straně křižovatky stojí i dvě sestry. Tatiana a Natálie, které bydlí v Praze. Důvod jejích čekání je ale opačný než u Maxima. Jede k nim pět dětí.

„Mám tři děti, dvě holky a kluka v rozmezí 11 až 14 let. Naposledy jsme se viděli na Vánoce,“ říká mi třiatřicetiletá Tatiana, která pracuje jako servírka. Děti jsou během roku u babičky. V Čechách je Tatiana s manželem proto, že podle svých slov nemá na výběr. „Je to kvůli penězům. Na Ukrajině jsou malé platy, z toho jde rodinu uživit strašně těžko. To, co si v Česku vydělám za den, dostanu na Ukrajině za měsíc. Ale mít s sebou i děti by bylo poměrně drahé, proto zůstaly na Ukrajině,“ vysvětluje s tím, že by musela platit například pojištění či školné. Obě sestry jsou v Praze i s manžely, na hranice tak jejich děti – společně s desítkami dalších – přiveze autobus.

„Nechci za hranice muže pouštět. Nevím, co se bude dít zítra, a netoužím po tom, aby tam šel. To by ho hned sbalili a šel by na frontu,“ říká Natálie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil ve čtvrtek večer všeobecnou mobilizaci. Kromě uzavření hranic nesmějí zemi opustit muži od 18 do 60 let. Sestry tak chtějí svoji rodinu dostat zpátky do Čech. Nyní je to snadnější. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek oznámil, že pro vstup do Česka bude stačit pas. 

„Pokud má někdo na Ukrajině své rodinné příslušníky, má tam manželku nebo děti, mohou přijít do Česka na základě běžného vstupu na svůj cestovní pas,“ uvedl. Další procedury či žádost o delší pobyt se budou řešit až později v Česku. 

„To je strašná úleva. Nemusíme vyřizovat žádné plné moci či povolení. S dětmi si posíláme fotky, kde jsou. Nafotily si i pasy, které jsem ukázala na hranicích s tím, že na ně čekáme, tak je všechno mnohem snadnější,“ popisuje Natálie cestu na hranice. Na děti čekaly obě ženy přes pět hodin. Krátce po třetí ranní ale autobus konečně dorazil. Ukrajinci si v takových chvílích mohou aspoň na chvíli užít pocity štěstí a čiré radosti. 

Pravidla v Česku

Ukrajinci a Ukrajinky s biometrickým pasem mohou v Česku a schengenském prostoru pobývat jednou za půl roku po tři měsíce bez víz. Při hraničních kontrolách se na vyžádání předkládaly doklady o účelu cesty či finančním zajištění. Do tří dnů po příjezdu do Česka musí lidé ohlásit cizinecké policii místo pobytu. Bezvízový styk se netýkal těch, kteří chtěli v ČR pracovat. Ti museli žádat na českém velvyslanectví či konzulátu na Ukrajině o vízum.

Lidé z Ukrajiny, kterým končí v ČR povolení k pobytu, budou moci podle ministra vnitra požádat o „speciální typ víz“ se zjednodušenou procedurou. Dosavadní víza se budou prodlužovat. Pozastaví se také vyhošťování.

 

 
 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist