Austrálie drží žadatele o azyl v záchytných zařízeních v průměru 689 dní, což jej rekordní délka ve srovnání s jinými státy. Informovala o tom organizace Human Rights Watch (HRW), která za to Austrálii kritizovala. V USA je imigrační vazba dlouhá 55 dní, v Kanadě 14, uvedla stanice BBC.

Pozornost ohledně zacházení s příchozími se na Austrálii upřela, když byl v lednu v melbournském hotelu pro azylanty držen kvůli sporu o víza pět dní tenista Novak Djoković. Jeho zkušenost vyvolala zájem o australskou politiku vůči žadatelům o azyl. Skupiny ochránců lidských práv ji označují za nelidskou.

V hotelu, v němž pobývala tenisová hvězda, je stále 32 uprchlíků a žadatelů o azyl. Patří k nim i čtyřiadvacetiletý Íránec, který v hotelu tráví roky bez naděje na brzké propuštění. „Lidé v této budově se zoufale potřebují dostat na svobodu,“ řekl příslušník íránské arabské menšiny Mehdí Alí. Do Austrálie se dostal, když mu bylo 15 let, ale imigrační úřady ho zadržují devět let. Pobyt v melbournském hotelu označil za „zlý sen“ . Mnoho jeho obyvatel má podle něj po letech vazby sebevražedné úmysly.

HRW získala údaj o průměrných 689 dnech vazby ze zářijové vládní zprávy. Podle této organizace jde o nejvyšší dobu imigrační vazby v západních zemích. V ostatních státech se mohou čekatelé na vyřízení azylové žádosti volně pohybovat, Austrálie umisťuje ty, kteří připlují na lodích, do povinné a časově neomezené vazby. V současnosti v ní je 1459 lidí.

HRW zjistila, že Austrálie zadržovala po dobu nejméně pěti let 117 lidí, k nimž patří osm, kteří ve vazbě byli déle než deset let. Sophie McNeillová z HRW upozornila, že „podle mezinárodního práva nemá být zadržování imigrantů používáno jako trest, ale měl by to být mimořádný prostředek, jak dospět k vykonání legitimního záměru“.

Austrálie začala uplatňovat vazbu pro všechny, kteří se dostali na její území z lodí, v roce 2013. Canberra tuto přísnou politiku obhajuje jako snahu odradit lidi usilovat o azyl v Austrálii. Lékaři a obhájci azylantů ale poukazují na to, že dlouhodobé zavírání působí jako mentální mučení. V minulých deseti letech bylo v záchytných zařízeních zaregistrováno šest sebevražd. Vláda zaplatila miliony dolarů odškodného těm, kteří tvrdili, že vězněním utrpěli újmu.

Právničtí odborníci navíc toto věznění považují za nelegální a poukazují na to, že se používá výhradně pro lidi, kteří se dostanou do Austrálie z moře. Podle vládních údajů se ale nejvíc nelegálních případů migrace vztahuje na ty, kteří přicestují letadly a zůstanou v zemi s propadlými vízy.