Hrozí konec civilních letů na Ukrajinu? K ruskému útoku má podle spekulací dojít v úterý nebo ve středu

Ukrajinský vzdušný prostor by mohl být prakticky uzavřen, protože mezinárodní pojišťovny se kvůli stávající krizi chystají zrušit záruky pro přelety civilních dopravních letadel nad Ukrajinou, upozornil v neděli ukrajinský server Strana.ua s odvoláním na nejmenovaný zdroj z odvětví. Obavy z ruské invaze by mohly citelně postihnout ukrajinský trh letecké dopravy již v nejbližších dnech, varoval portál. Za výstražný zvonek server označil sobotní zprávy, že nizozemská společnost KLM pozastavuje lety na Ukrajinu.

Již v pondělí by podle několika nejmenovaných zdrojů mohla skupina největších mezinárodních pojišťoven ohlásit, že nebude krýt pojišťovací události při přeletech nad Ukrajinou. V praxi by to mohlo znamenat úplné přerušení civilní letecké dopravy na Ukrajině, napsala Strana.ua.

Společnost SkyUp potvrdila, že leasingové společnosti požadují od ukrajinských aerolinek, aby se pronajatá letadla co nejdříve vrátila na území Evropské unie. Stalo se tak podle SkyUp poté, co největší světové pojišťovny v sobotu oznámily ukrajinským leteckým společnostem, že do 48 hodin ukončí pojišťování letadel při letech v ukrajinském vzdušném prostoru kvůli vysokému riziku bojových operací.

Agentura Reuters ale citovala poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. Podle něj Ukrajina nevidí žádný smysl v uzavření svého vzdušného prostoru.

Podle amerického prezidenta Joea Bidena hrozí v nejbližších dnech invaze ruských jednotek na Ukrajinu. Řekl to v pátek večer představitelům Severoatlantické aliance a Evropské unie. Ruský útok by tak mohl přijít v době, kdy se odehrávají zimní olympijské hry v Pekingu. Na Bidenovo varování upozornil server The Guardian.

Podle více zdrojů zahraničních médií by mohlo k ruské invazi dojít v úterý nebo ve středu. Během týdne spolu několikrát jednali francouzský prezident Emmanuel Macron a ruský prezident Vladimir Putin. V sobotu spolu po telefonu asi hodinu hovořili Biden s Putinem. Jestliže Rusko napadne Ukrajinu, bude následovat rozhodná a rychlá odpověď, řekl podle Bílého domu Biden Putinovi. Ruská invaze by s sebou podle Bidena přinesla „rozsáhlé lidské utrpení.“ Spojené státy jsou ale připravené na diplomacii a „další možné scénáře“, citoval Bidena v prohlášení Bílý dům. Rozhovor dvou světových lídrů však zatím žádné viditelné výsledky nepřinesl.

Češi, kteří se nacházejí na Ukrajině, by měli zvážit možnost opuštění země. V sobotu odpoledne to uvedlo na svém webu české ministerstvo zahraničí. „S ohledem na stále se zvyšující pravděpodobnost náhlého a podstatného zhoršení bezpečnostní situace v souvislosti s aktuálním velmi vysokým napětím mezi Ruskem a Ukrajinou ministerstvo varuje před cestami na Ukrajinu,“ uvedla také mluvčí ministerstva Lenka Do. „Důrazně varujeme české občany před cestami a setrváním v příhraničních oblastech Ukrajiny na východu a severu země,“ doplnila.

Zastupitelský úřad v Kyjevě bude pracovat i nadále. Opustí jej ale rodinní příslušníci místních pracovníků. V případě dalšího zhoršení bezpečnostní situace přijme ministerstvo zahraničí další opatření.

„Hrozba použití síly k dosažení jakýchkoli cílů Kremlu je pro Českou republiku jakožto člena EU a NATO neakceptovatelná,“ uvedl k současné situaci ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). „Stále doufáme v úspěch diplomatických jednání, zároveň se ale společně v rámci EU a spojenci v NATO připravujeme na nejhorší možný scénář,“ dodal.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Americké ministerstvo zahraničí dalo během soboty pokyn k odjezdu z Kyjeva diplomatům, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, uvedlo dnes na Twitteru velvyslanectví USA v Kyjevě. Agentura AP dříve uvedla, že se očekává evakuace velvyslanectví v reakci na zprávy západních tajných služeb, že se blíží ruská invaze na Ukrajinu.

Moskva odmítá, že by útok na sousední zemi chystala. Nicméně tamní ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS uvedl, že personálu ruské diplomatické mise na Ukrajině, který je postradatelný, bylo doporučeno, aby „na nějakou dobu“ opustil zemi. V sobotu začala Moskva s tímto stahováním svých lidí. Vysvětluje to obavou „z provokací kyjevského režimu“.

Od pátku mimořádně zasedá Severoatlantická rada, tedy velvyslanci členských zemí aliance v centrále NATO v Bruselu. Podle zpravodajky HN v Bruselu Kateřiny Šafaříkové potrvají jednání kvůli hrozbě ruské invaze na Ukrajinu i celý víkend. Situace je napjatá, západní zpravodajské služby už dokonce zkoumají, jak přesně má ruský útok vypadat. Zdá se, že nejpravděpodobnějším scénářem ruské ofenzivy je obklíčení Kyjeva, jehož cílem by bylo nucené nastolení proruského režimu. Útok by navíc začal leteckými údery.

Spojené státy kvůli hrozící ruské agresi rozhodly, že vyšlou do Polska dalších 3000 vojáků, napsala agentura Reuters. V případě, že by Moskva opravdu na Ukrajinu zaútočila, však Washington nepočítá s možností, že by armáda USA zachraňovala americké civilisty podobně jako loni během dobytí Afghánistánu islamistickým hnutím Tálibán, prohlásil podle agentury Bloomberg americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Několik minut po Bidenově varování doporučila Velká Británie svým občanům, aby opustili Ukrajinu, dokud k tomu mohou ještě využít komerční prostředky. Zároveň varovala před jakýmikoli cestami do této země. Hromadění ruských sil u hranice s Ukrajinou od ledna podle sdělení britské vlády zvýšilo hrozbu vojenského zásahu, informovala agentura Reuters.

A Británie nevaruje své občany jako jediná. Podobné stanovisko již ve čtvrtek vydaly Spojené státy, Biden dokonce uvedl, že „věci se mohou rychle zvrtnout“ a že Američané mají Ukrajinu opustit do 48 hodin. V pátek se pak k USA připojilo i Nizozemsko, Japonsko, Jižní Korea a Lotyšsko. Necestovat do této země radí svým občanům také Izrael. 

Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba 100 tisíc vojáků a další vyslalo do Běloruska, kde ve čtvrtek začalo společné cvičení. Viceadmirál Nils Andreas Stensønes, šéf norské zpravodajské služby, uvedl, že Rusko má nyní kolem Ukrajiny shromážděno dokonce 150 tisíc mužů, a prohlásil, že rozhodnutí o tom, zda zaútočit, závisí pouze na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Je tak těžké předurčovat, zda se tak opravdu stane, či nikoliv,“ dodal Stensønes. Podle něj mají Rusové vše, co potřebují – ať už půjde o menší potyčky na hranicích, nebo o úplnou invazi s případnou okupací celé Ukrajiny nebo jejích částí.

Současné napětí přichází osm let poté, co Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym na jihu země. Od té doby ukrajinská armáda bojuje s proruskými povstalci ve východních oblastech poblíž hranic s Ruskem.