Biden pošle americké vojáky na východ Evropy. Mají odradit Rusy od agrese, ale nebude jich moc

Spojené státy americké brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na sobotu podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.

„V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc,“ citovaly agentury amerického prezidenta. CNN jeho vyjádření vnímá tak, že Washington své vojáky přesune výhradně do států, které jsou členy Severoatlantické aliance. Pentagon už dříve uvedl, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině.

Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. The New York Times ale už v pondělí napsal, že prezident uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí NATO na východě Evropy. Konkrétně v minulosti média zmínila i Rumunsko.

Posílit své postavení v regionu chtějí i další země Severoatlantické aliance. Španělsko se bude více angažovat v Bulharsku, Francie zase v Rumunsku. Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje i nasazení vojáků na Slovensku. Zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.

Na nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla by se podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského měla podílet i Praha.

USA a další členské země aliance se těmito kroky a plány i sérií diplomatických jednání se zástupci Moskvy snaží Rusko odradit od invaze na Ukrajinu, která podle amerických činitelů může přijít už v únoru. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský Krym, to popírá a tvrdí, že je to naopak Rusko, kdo je ohrožen. Požaduje proto sérii bezpečnostních záruk, z nichž nejdůležitější je ta, že NATO nepřijme za svého člena Ukrajinu. Alianční země už ale takovou záruku jednomyslně odmítly dát. Je podle nich na každém státu, aby si vybral, kam bude patřit.

Washington opakovaně Moskvu varuje před tvrdou – i když ne vojenskou – reakcí, pokud se nakonec skutečně rozhodne na Ukrajinu zaútočit. Jedná i Velká Británie, která uvažuje o tom, že do východní Evropy pošle více vojáků, případně i více letadel a válečných lodí. Ministerský předseda Boris Johnson, kterého brzy čeká telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, má podle agentury DPA možnosti posoudit tento víkend. Londýn navíc chystá zpřísnění protiruských sankcí. Ty nové má oznámit v pondělí.

Británie zvažovanými opatřeními reaguje na obavy západních zemí, že Rusko chystá invazi do Ukrajiny, u jejíchž hranic má na 100 tisíc vojáků. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský Krym, popírá, že by připravovala jakýkoliv útok proti svému západnímu sousedovi.

Vedle Johnsona, který má v příštích dnech východní Evropu navštívit osobně, se na další vyjednávání o Ukrajině chystá i britský ministr obrany Ben Wallace. V příštím týdnu navštíví Česko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko.

Letecké společnosti jako Ryanair nebo Lufthansa navíc omezují své přelety nad ukrajinským územím kvůli panujícímu napětí. Společnosti také přesouvají své lety do Kyjeva z večerních na ranní kvůli obavám o bezpečnost posádky. Chtějí se tak vyhnout nocování v ukrajinské metropoli, stejně reaguje například holandský přepravce KLM.