Ukrajinský exprezident Porošenko vyvázl. Do vazby nejde, cestovní pas ale musí odevzdat

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko zůstane na svobodě. Hlavního politického oponenta současného prezidenta Volodymyra Zelenského, který je obviněn z velezrady, kyjevský soud propustil. Nevyhověl prokuratuře, která žádala umístění Porošenka do vazby. Soud ale exprezidentovi nařídil odevzdat cestovní pas a uložil mu povinnost spolupracovat s úřady a vyhovět jejich případným předvoláním. Porošenkovy příznivce, kteří se předtím i střetli s policií ochraňující budovu soudu, verdikt uspokojil a rozešli se.

Porošenko ale vyzval své stoupence, aby neztráceli ostražitost. „Neslavíme výhru, i když to může vypadat, že jsme vyhráli. Neoslavujeme, protože bláznivý scénář Zelenského, tohoto naprostého šílence, ještě neskončil. Nyní je potřeba zachránit Ukrajinu tak, jak jsme to udělali v roce 2014. To bylo opravdové bojové bratrství, když jsme bok po boku spolu bránili stát, zatímco jiní se skrývali před povolávacími rozkazy nebo hráli pro bandity na okupovaném Donbasu,“ prohlásil Porošenko se zjevným odkazem na Zelenského minulost televizního komika.

Z letiště rovnou k soudu. Exprezident Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde je stíhán za vlastizradu

18. 1. 2022 ▪ 3 min. čtení

Nehledě na to, že Porošenko nyní vystupuje jako vůdce „národního“ tábora, včetně veteránů války na Donbasu, je vyšetřován kvůli podezření z velezrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Podle úřadů se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl – i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska – na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného proruskými separatisty v oblasti Donbasu. Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost Ukrajiny na Rusku a na separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu. Sám Porošenko to odmítá a tvrdí, že to je ve skutečnosti plán na jeho politickou likvidaci. Jeho příznivci neoficiálně vysvětlují, že dohody o dodávkách uhlí byly ve skutečnosti pokusem najít společnou řeč s Kremlem. Byly do toho totiž zapojeny firmy ukrajinského oligarchy Viktora Medvedčuka, nejbližšího spojence Kremlu na Ukrajině a člověka, jehož dceři šel za kmotra sám Vladimir Putin.

Pozorovatelé soudí, že na výrok soudu mělo vliv i současné mezinárodní napětí, a proto nechtěl rozpoutávat ještě vnitropolitické vášně. V den rozhodnutí soudu byl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten prohlásil, že Rusko je připravené kdykoliv napadnout Ukrajinu.

Zároveň vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se držel diplomacie. Washington současně oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun).