Milorad Dodik představuje zvláštní politický paradox: je prezidentem státu, který by přitom nejraději zrušil. „Snaží se nám vnutit, že jsme stát,“ říká například svým voličům o mezinárodním společenství. Mluví tak jistě i proto, že není jediným, ale „jen“ jedním ze tří prezidentů Bosny a Hercegoviny. Velká část státních institucí, včetně té prezidentské, je v zemi rozdělena mezi tři největší etnika, tedy pravoslavné Srby, katolické Chorvaty a muslimské Bosňáky. Toto rozdělení je principem mírového uspořádání, kterým byla v roce 1995 ukončena bosenská občanská válka, nejkrvavější střet na evropské půdě od druhé světové války.

Dodik je lídrem bosenských Srbů a křehkou federaci vzešlou z mírové dohody torpéduje už patnáct let. Opakovaně například hrozí referendy, která by fakticky vedla ke konci federace. Referenda se nekonala, teď v polovině prosince však parlament Republiky srbské, která tvoří zhruba polovinu rozlohy země, odhlasoval Dodikův plán na vybudování vlastní armády, vlastních daňových úřadů, vlastního soudnictví, vlastní tajné služby. Během nadcházejícího půl roku mají být sepsány příslušné zákony.

„Je to nová dimenze. Pan Dodik překročil fázi pouhých rétorických žhářských útoků,“ hodnotil před Vánocemi probíhající eskalaci Christian Schmidt, politik bavorské CSU a od minulého roku vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně – tedy muž, v jehož agendě je dohled nad plněním mírové dohody.

„Přestává se řídit zákony vydanými vysokým představitelem, přestal uznávat Ústavní soud a dělá zemi ještě dysfunkčnější,“ dodal v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung. Spojené státy proto minulý týden zavedly proti Dodikovi a dalším vedoucím představitelům „Republiky srbské“ sankce. Prosazuje je i většina zemí EU, včetně Německa, ale Dodikův blízký spojenec Viktor Orbán už varoval, že jejich případné uvalení bude v unii vetovat. Maďarsko je za Orbánovy vlády na Balkáně diplomaticky velmi aktivní a právě se Srby má nejbližší vztahy.

Mnozí znalci bosenských poměrů, například šéf místní pobočky Transparency International Srdjan Blagovčanin v rozhovoru s reportérem deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, další eskalaci nečekají. Dodikovy kroky si vysvětlují letošními podzimními volbami. Dodik před volbami pravidelně vyvolává nacionalistické napětí a po hlasování zase vše pohasne. Na vlastní armádu beztak nebudou peníze a ostatní nápady se rozpadnou při střetu se složitou byrokracií federace. Dodik – a podobně, ač v menší míře, se podle Blagovčanina chovají i předáci jiných etnických skupin – se strategií „vyvolávání cirkusu“ drží dlouhodobě u moci.

Ovšem, a tímto směrem míří obavy mezinárodního společenství, sirkami se škrtá tak dlouho, až někdy les opravdu vzplane. Tlak směřující k odtržení Republiky srbské navíc stoupá zrovna ve chvíli diplomatického střetu Západu s Ruskem, jež Dodika dlouhodobě podporuje. Naposledy byl u Vladimira Putina na návštěvě v prosinci. Paralýza Bosny se Kremlu hodí: brání jejímu beztak náročnému sbližování s Evropskou unií.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist