Zatímco ve světě postupně začíná převládat varianta covidu-19 omikron, která se šíří až šestkrát rychleji než delta, ve Francii objevili další variantu původem z Afriky. Vědci z institutu IHU Mediterranee Infection zachytili dvanáct případů v okolí Marseille u lidí, kteří přicestovali z Kamerunu.

Nová varianta dostala označení B.1.640.2 a autoři výzkumu ji prozatímně pojmenovali podle svého institutu jako IHU. V genomu obsahuje celkem 46 mutací oproti původnímu viru z Wuchanu, a to včetně již dobře známých mutací, jako je ta s označením N501Y, která byla již ve variantě alfa a která zvyšuje nakažlivost viru. Omikron jich celkově obsahuje šedesát. IHU ale oproti němu má také další nebezpečnou mutaci E484K, u které se předpokládá, že virus díky ní snadněji unikne imunitě získané očkováním.

V tuto chvíli je příliš brzy na to, aby vědci věděli, jak nebezpečná varianta IHU je. „Mutace jsou na denním pořádku. Nyní je víceméně věcí náhody, že právě tahle se nahlásila. Vždy existuje mnohem více mutací, kterých si ani nevšimnete,“ uvedl v rozhovoru pro RTL lékař Christoph Specht.

Epidemiolog Eric Feigl-Ding na Twitteru ale upozorňoval, že v oblasti Marseille dochází k nárůstu hospitalizovaných na JIP a úmrtí s covidem-19, který může souviset právě s novou variantou. Podle něj je ale jen malá šance, že bude IHU natolik nakažlivá, aby vytlačila omikron. „Zatím se B.1.640.2 neobávám. Pochybuju, že porazí omikron, který je pětkrát až šestkrát nakažlivější než delta, nebo i jen deltu, která se šíří dvakrát rychleji než původní virus,“ dodává Feigl-Ding.

V Africe má svůj původ také zmiňovaný omikron i dřívější varianta beta. Kvůli velkému promoření se tam totiž virus šíří nekontrolovatelně a sekvenuje se zde mnohem méně než ve vyspělém světě.

Dvanáct případů ve Francii je zatím jeden cluster, ze kterého se nedá určit, jak se virus bude chovat. Světová zdravotnická organizace WHO ale všechny varianty sleduje a těm, u kterých je šance na významnější rozšíření, přiděluje označení z řecké abecedy. Omikron se začal jižní Afrikou a později světem šířit tak rychle, že mu řecké písmeno bylo přiděleno pouhé čtyři dny poté, co byl poprvé zachycen.