Chobotnice jsou inteligentní, jako by byly mimozemšťany. Proto vědci kritizují první chystanou farmu

Zabijí žraloka, otevřou si víko od sklenice zvenku či zevnitř a dokážou si i vyrobit nástroje z kokosů a mušlí. Chobotnice dlouhé roky překvapují vědce svou inteligencí, díky které podle nich připomínají spíš setkání s mimozemským životem. Proto také kritizují, že se ve Španělsku v příštím roce otevře první farma na chobotnice na světě, která by měla produkovat tři tisíce tun masa ročně.

Problémem je, že evropská legislativa nepočítá s ochranou bezobratlých živočichů. Chrání pouze zacházení na farmách s obratlovci. Neexistuje ani žádná vědecky ověřená metoda, jak chobotnice chovat. Aktivistická skupina CIWF (Compassion in World Farming, Soucit ve světovém farmaření) proto obeslala vlády několika zemí včetně Španělska a vyzvala je k zákazu. „Tato zvířata jsou úžasní tvorové. Chobotnice jsou ojedinělé a velmi chytré. Takže umístit je do pustých nádrží bez stimulace je pro ně špatné,“ říká výzkumná manažerka CIWF Elena Larová.

Ačkoliv chobotnice mají s člověkem posledního společného předka před 560 miliony lety, vyvinula se u nich pozoruhodná inteligence. Evoluční biolog Jakob Vinther z univerzity v britském Bristolu proto také pro BBC vyjádřil své obavy. „Máme příklad organismu, u kterého se vyvinula mimořádně srovnatelná inteligence k té naší. Jejich schopnost řešit problémy, jejich hravost a zvídavost je velmi podobná těm lidským,“ dodává Vinther s tím, že podle něj lidstvo musí chobotnice respektovat.

Chobotnice jsou ale oblíbenou ingrediencí v kuchyních od Asie po Středomoří. V Jižní Koreji se jedí někdy dokonce i zaživa. Každý rok se jich vyloví 350 tisíc tun, což je desetkrát více než v polovině minulého století. Proto také mnoho firem celá desetiletí soutěžilo o to, komu se poprvé podaří chovat chobotnice. Ale neúspěšně, protože mladé larvy jedí jen živou potravu a potřebují velmi kontrolované prostředí.

Nyní ale španělská společnost Nueva Pescanova ohlásila, že porazila firmy z Mexika, Japonska a Austrálie a první uměle chované chobotnice by měla prodávat v roce 2023. Ročně by měla jejich farma produkovat tři tisíce tun, což by podle Nueva Pescanova mělo pomoct zastavit výlov chobotnic z oceánů. Firma ale tají, v jakém prostředí chobotnice bude chovat, čím je bude krmit a jak je bude zabíjet.

Larová odmítá údajnou prospěšnost farem na chobotnice s tím, že činnost Nueva Pescanova je čistě komerční. „Rozhodně to neznamená, že rybáři přestanou lovit chobotnice,“ dodává. Navíc vzhledem k tomu, že chobotnice jsou masožravé a potřebují sníst dvakrát až třikrát více, než samy váží, chobotnicové farmy podpoří výlov ryb. Už dnes je třetina ryb použita jako potrava pro ostatní zvířata.

I dnes chováme například prasata, která jsou také poměrně inteligentní. Rozdíl je podle vědců ale v tom, že prasata jsou tisíce let zdomácňována, zatímco chobotnice jsou čistě divoké. Také u prasat už dobře víme, co potřebují k životu. Ochránci také tvrdí, že bychom neměli opakovat stejnou chybu a začít chovat zvířata, o kterých víme, že jsou inteligentní.