Omikron je pro zdravotníky i laboratoře velkou neznámou. Neumíme odhadnout sílu ani kombinace mutací

Nová varianta koronaviru se snáze přenáší a objevuje se u ní vysoké množství mutací. První potvrzený případ varianty omikron, jak ji označila Světová zdravotnická organizace, se dnes možná objevil v České republice. Výsledky testované ženy prověřuje laboratoř, známy by měly být v neděli. Podobné zprávy plní v posledních dnech světová média. Státy na rizikovou mutaci reagují novými restrikcemi a vědci i výrobci vakcín se pokouší zjistit, jaké následky bude zmutování koronaviru mít v kontextu celosvětové pandemie.

Součástí nových opatření spojených s omikronem jsou i zákazy cestování z Jihoafrické republiky, kde se nový typ koronaviru podle dosavadních zjištění objevil poprvé. Zdravotníci jej detekovali také v Botswaně, Hongkongu nebo Belgii. Lékaři a vědci nyní usilovně sledují charakteristiky nového druhu koronaviru a na světlo světa se dostávají specifika. Řadou z nich si však nemůžeme být jistí. Nabízí se tedy otázka, co vlastně o variantě omikron víme a nevíme?

Co o omikronu víme?

Novou variantu koronaviru B.1.1.529 neboli omikron našli vědci poprvé ve vzorku, který odebrali 9. listopadu v Jihoafrické republice. Lawrence Young, virolog a profesor molekulární onkologie na Wawrick Medical School ve Spojeném království označil nový typ viru za: „Nejhorší zmutovanou variantu, kterou jsme dosud viděli. Tato varianta má charakteristiky některých dalších typů koronaviru, které jsme detekovali v předchozích mutacích. Žádná z nich ale nekombinovala tolik změn od základní varianty viru v jedné mutaci.“

Omikron má velké množství mutací a jejich „konstelace“ je podle vědců nezvyklá. Celkově jich výzkumníci v laboratořích prozatím napočítali okolo padesáti. Podle genetiků z Jihoafrické republiky více než 30 z nich bylo nalezeno v takzvaném „spike proteinu“, tedy proteinu, který virus používá k tomu, aby se dostal do lidské buňky, na niž následně zaútočí.