Zelení si v rýsující se německé vládě vydobyli výrazně rychlejší konec uhlí než v roce 2038

Zástupci rýsující se vládní koalice v Německu se podle listu Handelsblatt v úterý shodli na tom, že uhelná energetika v Německu skončí nejpozději v roce 2030. Uvedené datum bude zakotveno do připravované koaliční smlouvy, kterou by mohli ještě tento týden podepsat vítězové zářijových parlamentních voleb – sociální demokraté (SPD), Zelení a svobodní demokraté (FDP). 

Předpokladem ale je, že do té doby bude zabezpečeno spolehlivé zásobování německých firem a domácností elektřinou a teplem. A také to, že stát přijme opatření k výraznému zmírnění sociálních dopadů, které útlum těžby v uhelných regionech způsobí. 

Sociální a svobodní demokraté tak vyhověli jednomu ze stěžejních požadavků Zelených. Odcházející spolková vláda vedená Angelou Merkelovou měla přitom jako cílový termín útlumu uhelné energetiky stanoven až rok 2038.

Zemní plyn, tedy další fosilní zdroj, by se měl podle plánu přestat v elektrárnách spalovat až po roce 2040. Ale v nových domech a bytech se jím přestane vytápět už „v nejbližších letech“. Staré topné systémy se podle koaličního ujednání musí vyměnit nejpozději do roku 2035. 

Jednání o vytvoření takzvané semaforové koalice (podle barev, s nimiž se strany ztotožňují) dospělo podle agentury Reuters do závěrečné fáze. Podpis koaliční smlouvy lze očekávat už ve středu či ve čtvrtek. 

Uhlí se přitom letos – kvůli povětrnostním podmínkám, jež hlavně v prvním kvartálu nepřály větrným parkům – stalo v německé elektroenergetice nejdůležitějším palivem. Z celkové čisté výroby elektřiny, jež během prvního pololetí činila 258,9 miliardy kilowatthodin, vyrobily uhelné elektrárny 70,2 miliardy kWh (meziročně o 35,5 procenta více), a na celkové produkci elektřiny se tak podílely z 27,1 procenta. Podíl větrné energie (klíčové v loňském prvním pololetí) naproti tomu klesl na 22,1 procenta.