Pátkem končí ve skotském Glasgow summit COP26. Na něm se 25 tisíc delegátů ze 200 zemí snažilo dosáhnout dohody, která by klimatické změny dostala pod kontrolu tak, aby teplota Země nestoupla o více než 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Zveřejněný koncept dohody by zavazoval světové státy ke zpracování odvážnějších plánů na omezení uhlíkových emisí do konce roku 2022 a zvýšil by finance vynaložené na ochranu klimatu o více než 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně. Státníci při svých projevech upozorňovali hlavně na naléhavost situace. „Čas dochází, tato příležitost nesmí být promarněna, jinak budeme čelit Božímu soudu za naše selhání být věrnými správci světa, který nám byl svěřen do péče,“ varoval papež František.

Došlo ale také k dílčím dohodám. Například lídři více než 100 států zastupujících 85 procent světových lesů slíbili zastavit odlesňování do roku 2030. Podobné iniciativy sice do této chvíle valný efekt neměly, avšak tato je lépe podložená, i když není jasné, jak se konec odlesňování bude kontrolovat a vymáhat. Přes sto zemí se také zavázalo snížit emise methanu o 30 procent do roku 2030, i když se k nim (zatím) nepřipojili velcí znečišťovatelé, jako jsou Čína, Rusko nebo Indie. Více než čtyřicet zemí slíbilo odchod od uhlí, a to včetně velkých uhelných spotřebitelů, jako jsou Polsko, Vietnam nebo Chile. Nejzajímavější výroky si můžete přečíst v přehledné infografice.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist