Svět omezí odlesňování i únik metanu. Summit v Glasgow má první výsledky

Téměř stovka zemí světa omezí do roku 2030 emise metanu. Závazek v úterý na klimatické konferenci v Glasgow představili americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau. Podle Bidena se k cílům snížit úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Trudeau přislíbil, že Kanada do roku 2030 sníží emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 75 procent oproti úrovni z roku 2012.

„Tímto globálním závazkem činíme z (klimatické konference) COP26 okamžik, kdy se svět posouvá od ambicí k činům,“ řekla při svém vystoupení von der Leyenová. EK podle ní příští měsíc navrhne pravidla pro regulaci produkce metanu, která například stanoví limity ohledně toho, kolik plynu může unikat při těžbě ropy či zemního plynu. „Největší prostor pro zlepšení je bez jakýchkoliv pochyb v energetickém sektoru,“ řekla von der Leyenová.

EK podle ní rovněž podporuje založení mezinárodní nezávislé agentury, která by emise metanu monitorovala na celosvětové úrovni.

Podle Bidena nový závazek „změní pravidla hry“, protože téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu. Ten má více než 80krát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. Zároveň se však z atmosféry mnohem rychleji odbourává, a tak je podle Bidena snížení jeho emisí do roku 2030 nezbytným krokem ke splnění dlouhodobých klimatických cílů, které se většinou soustředí na rok 2050.

„Jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme v této rozhodující dekádě udělat (...), je snížit emise metanu tak rychle, jak to jen bude možné,“ řekl americký prezident. Bidenova administrativa nedávno představila novou strategii na snížení produkce metanu v energetickém sektoru i v zemědělství. Boj proti únikům metanu Biden označil rovněž za obrovskou příležitost pro vytvoření tisíců nových pracovních míst.

Snížení úniků metanu v energetickém sektoru považují odborníci za jeden z nejsnadnějších způsobu, jak zmírnit emise skleníkových plynů, protože lze dosáhnout značných pokroků s již dostupnými technologiemi a za poměrně nízkou cenu. Obtížnější je to naopak například v zemědělství, velké množství tohoto skleníkového plynu totiž produkují krávy. Značná část emisí pak pochází mimo jiné ze skládek odpadu.

Konec odlesňování 

Už v pondělí se světoví lídři v Glasgow zavázali, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. V ujednání se země zavázaly k poskytnutí zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard korun) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Na území států, které se k dokumentu připojily, leží celkem asi 85 procent světových lesů.

Vlády 28 zemí se také zavázaly k eliminování negativního dopadu světového obchodu s potravinami, jako jsou palmový olej, sója či kakao, na úbytek lesů.

Británie, která letošní konferenci hostí, závazek prezentovala jako první velký úspěch vzešlý z dvoudenního summitu lídrů. „Budeme mít šanci ukončit dlouhou historii lidstva jako dobyvatele přírody a namísto toho se staneme jejími opatrovníky,“ řekl britský premiér Boris Johnson. Podotknul, že závazek dosud podepsalo 110 světových lídrů, včetně představitelů Číny, Ruska a Brazílie.

Řada expertů ale upozorňuje, že s podobnými závazky přišli světoví lídři již v minulosti, nicméně je nakonec nedodrželi. Podle Alison Hoarové z analytického ústavu Chatham House si například v roce 2014 vytyčili cíl do roku 2030 skončit s odlesňováním, které se nicméně od té doby v mnoha zemích zrychluje. Aby nový závazek uspěl, bude jej podle ní nutné ukotvit v legislativě jednotlivých zemí a vlády budou muset spolupracovat s občanskou společností, soukromými firmami a původními obyvateli.

„Otázkou je, jestli se tato oznámení ohledně odlesňování, která se dobře vyjímají v novinových titulcích, nakonec promění na víc, než jen na prázdné sliby, nebo jestli je bude následovat skutečná regulace, která je tak nutně potřeba,“ řekla Jo Blackmanová z britské neziskové organizace Global Witness.

Loni z povrchu Země zmizela oblast deštného pralesa o rozloze Nizozemska, a ačkoliv míra odlesňování v posledních dvou desetiletích celosvětové klesá, každoročně zmizí asi deset milionů hektarů těchto lesů. „Nemáme nedostatek podobných politických závazků,“ řekl k novému dokumentu Tim Christophersen z programu OSN na ochranu životního prostředí. „Trpíme však nedostatkem peněz a politické vůle na jejich uskutečnění,“ dodal.