Za drama s cenou plynu nemůže jen zelená politika. Rusko by mohlo navýšit dodávky Evropě hned teď, říká Bartuška

V Evropě jsme se nevydali zelenou cestou jen kvůli šíleným ekologům a zeleným, říká v rozhovoru s HN Václav Bartuška, český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost. Když nahradíme ropu a zemní plyn, tak jednak výrazně ušetříme, jednak přestaneme být závislí na zemích, jako je Rusko. „Dává to smysl,“ zdůrazňuje Bartuška. Poukazuje ale na to, že státy na západ od Česka chtějí mnohdy špinavé zdroje vypínat ještě dřív, než za ně mají adekvátní náhradu, a to je podle něj z českého pohledu nepřijatelné. Vyšší ceny energií ovšem nemají podle jeho názoru jednu příčinu, snaha odejít od ropy a zemního plynu mezi ně ale patří. 

HN: Jaká je role Ruska v současném dramatickém nárůstu cen zemního plynu?

Evropská komise už zkoumá, jestli někteří z hráčů na trhu se zemním plynem neprovádějí nějaké manipulace, kterými zkoušejí cenu zvýšit. A to, co komisi zajímá mimořádně, je porovnání zemí, kde si Gazprom zásobníky zemního plynu pronajal a kde je pronajaté nemá. To je veřejná informace. V zemích, které Gazpromu žádné zásobníky nepronajaly, jako je Francie nebo Česko, jsou ty zásobníky víceméně plné. V Německu, Nizozemsku, Slovensku nebo Rakousku si Gazprom pronajal často velké kapacity zásobníků – a zásoby tam jsou podstatně nižší. Největší zásobník v Německu je plný z nějakých pěti procent, loni to bylo 80 procent. Takže Evropská komise zkoumá, jestli náhodou nejde o manipulaci trhu. A pokud dospěje k názoru, že ano, tak celá Evropská unie odpoví dalšími kroky.

HN: Jak souvisí naplnění zásobníků s růstem cen?

Loňský rok ukázal, že stačí poměrně malý pokles poptávky, aby se cena výrazně propadla. Nastalo to u ropy i plynu. Ale platí to i naopak – i malý nárůst poptávky nebo nízký stav plynu v zásobnících vede k nárůstu ceny. Fakt, že v evropských zásobnících chybí několik miliard kubíků zemního plynu, mohl přimět obchodníky, aby se zalekli, že plynu nebude v zimě dost. A cena začala jít nahoru. Taková možnost existuje. A Evropská komise ji teď zkoumá.