Pětadvacetiletá Rocío Martínezová z Katalánska má studia učitelství za sebou. Zatím se jí však nepodařilo najít si práci. Společně se svým přítelem nyní žijí u jejích rodičů na předměstí Barcelony. Její přítel sice pracuje, ale na nájem vlastního bytu stejně nemají. „V ideálních případě bychom si koupili byt. Ale ceny jsou přemrštěné,“ uvedla pro BBC Martínezová.
I nájmy jsou vysoko. Museli by v Barceloně zaplatit nejméně 800 až tisíc eur, tedy v přepočtu zhruba 20,5 tisíc až 25 600 korun měsíčně.

Pro mladé lidi jako je Martínezová španělská vláda vedená socialistou Pedrem Sánchezem připravila zvláštní bonus, který jim má usnadnit hledání bytu. Navrhuje, aby všichni mladí lidé ve věku od 18 do 35 let, kteří vydělávají méně než 1977 eur měsíčně hrubého, dostali podporu 250 eur každý měsíc na bydlení. Mohou ji použít na placení nájmu, aby si tak mohli najít vlastní bydlení a odejít tak od rodičů.  

Podle evropského statistického úřadu Eurostat patří mladí Španělé mezi Evropany, kteří odchází od rodičů pozdě. V průměru vylétají z hnízda ve 30 letech, zatímco třeba v Česku je to ve 26 letech. „Musíme snížit neúnosně vysoký věk, kdy mladí lidé odchází z domova,“ prohlásil premiér Sánchez.

Mladé Španěly vedle drahých nájmů také vysoká nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti lidí pod 25 let v srpnu ve Španělsku dosáhla na 33 procent, což je vůbec nejvyšší číslo z celé EU.
Ani ti mladí, kteří najdou práci nemají často důvody k radosti. Zhruba polovina mladých totiž získá jen práci na dobu určitou, čtvrtina pak jen částečný úvazek.

Vláda zvedne daně pro majitele prázdných bytů

250eurová podpora je součástí širšího balíčku španělské vlády, která hledá cesty, jak v zemi na Pyrenejském poloostrově zlepšit dostupnost bydlení. „Je to v naší zemi velký problém,“ řekl k tomu Sánchez.

Mezi další opatření, která by měla přispět k zlepšení dostupnosti bytů je například zvláštní zdanění prázdných bytů. Dnes platí, že ve Španělsku každý majitel musí stejně jako v Česku jednou za rok zaplatit daň z nemovitosti. Majitelé prázdných bytů si však připlatí. Vedle této částky by museli doplatit ještě další přirážku ve výši až 150 procent vypočtené daně z nemovitosti.

Vedle toho návrh zákona zahrnuje podmínku, že 30 procent všech nových stavebních projektů musí spadat pod sociální bydlení.

V oblastech, kde je nedostatek bydlení a kde jsou příliš vysoké nájmy, budou muset velcí majitelé, tedy ti, kteří mají deset a více nemovitostí, snížit nájmy. Přesné oblasti i maximální výše nájmu budou spadat pod index, na jehož tvorbě se mají podílet regionální vlády. Často se jedná o čtvrti v centrech populárních turistických destinací, kde nájmy táhnou nahoru platformy jako je třeba Airbnb.

Vláda chce také motivovat menší majitele, tedy ty, kteří mají méně než deset nemovitostí, aby snížili nájmy. Pokud tak učiní, tak získají daňové úlevy.

Návrh zákona vyvolal ve Španělsku spíše smíšené reakce. Opoziční Lidovci to označili za „bezprecedentní útok na soukromé vlastnictví“.

 

O výši daně z nemovitosti rozhodují radnice jednotlivých měst. V praxi se tak může lišit i o stovky eur. Lidovecký starosta Madridu José Luis Martínez-Almeida uvedl, že jeho úřad zavede všechna opatření, aby na lidi v hlavní městě „nedopadlo neopodstatněné navýšení daní“. Podobně to zřejmě dopadne i v dalších regionech, které lidovci ovládají. Jmenovitě je to třeba Andalusie nebo Galicie.

Nový zákon připravila menšinová koaliční vláda, kterou vedle Sánchezových socialistů tvoří ještě krajně levicové hnutí Unidas Podemos, tedy Společně můžeme. O podobě tohoto návrhu zákona obě strany vyjednávaly zhruba rok.

Zákon musí ještě projít španělským parlamentem, což mnozí komentátoři považují za lakmusový papírek, který ukáže, jak silné je postavení Sáncheze a jeho vlády. Aby zákon prošel, premiér potřebuje získat hlasy nacionalistů z Katalánska a Baskicka.

Související

Související