Ruská mise u NATO bude menší. Aliance odebrala zpravodajcům akreditace, důvodem mohou být i Vrbětice

Severoatlantická aliance odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Agentuře Reuters to sdělil představitel této organizace, podle kterého zmínění Rusové pracovali jako tajní důstojníci ruské zpravodajské služby. Aliance také zmenšila velikost moskevského týmu způsobilého pracovat v jejím sídle. Moskva na krok NATO odpoví, uvedl šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury Interfax.

„Můžeme rovněž potvrdit, že jsme snížili počet pozic, na které se může Ruská federace akreditovat, na deset,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity představitel aliance. „Politika NATO vůči Rusku zůstává konzistentní. V reakci na agresivní akce Ruska jsme posílili naši obranu a zároveň zůstáváme otevření smysluplnému dialogu,“ dodal. K rozhodnutí, které vstoupí v platnost na konci měsíce, zatím NATO neposkytlo bližší vysvětlení.

Aliance snížila maximální počet členů ruské mise při NATO z třiceti na dvacet v roce 2018 v reakci na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury. Nyní se sníží na deset.

Původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili, připustil šéf NCOZ. Aktéry si nespojili s agenty ruské rozvědky

30. 6. 2021 ▪ 2 min. čtení

Sluckij odmítl obvinění týkající se ruských diplomatů jako neopodstatněná a varoval, že krok ještě více naruší vzájemné vztahy. Neupřesnil, jak Moskva zareaguje, ale je podle něj možné, že půjde o „nerovnoměrná odvetná opatření“.

Přestože aliance neuvedla žádný bližší důvod, rozhodnutí by podle zpravodajského webu Axios mohlo souviset i s kauzou Vrbětice. České orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech na Zlínsku umístili nástražné zařízení, které iniciovalo explozi. Odebrání akreditace může také souviset s červnovým incidentem v Černém moři, kde ruská pohraniční stráž vypálila výstražné výstřely, když se britský torpédoborec Defender přiblížil ke Krymu, napsal server.

Televize Sky News uvedla, že rozhodnutí je „odpovědí na zhoubné ruské aktivity, včetně vražd a špionáže“. Reuters se nepodařilo tvrzení stanice ověřit.

Krok NATO je pro Moskvu překvapením, napsal list Kommersant s odvoláním na své zdroje v ruských úřadech. Jeden z nich připomněl, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se koncem září v New Yorku setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, ale představitelé aliance ho před něčím takovým nevarovali. Deník současně připomněl Stoltenbergova slova, že nynější vztahy NATO s Ruskem jsou na nejnižším bodu od dob studené války.

NATO silně omezilo činnost ruské mise při alianci již v reakci na anexi ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014. Ke zhoršeným vztahům přispívá i vývoj jaderných zbraní v Rusku či ruské narušování leteckého prostoru NATO.