Tchaj-wan v pátek ohlásil dosud největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky proniklo dohromady 38 letounů. Dnes pak Peking podle Tchaj-peje k ostrovu vyslal dalších 20 vojenských letadel. Tchaj-wan se proti incidentům ostře ohradil, Čína zprávy zatím nekomentovala, napsala agentura Reuters.

Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrovů, které ovládá Tchaj-wan.

Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve informovalo, že tchajwanské bojové letouny vzlétly proti 18 stíhačkám J-16 a čtyřem Su-30, dvěma bombardérům H-6 a jednomu protiponorkovému letounu. Dnes brzy ráno pak ministerstvo uvedlo, že mise z páteční noci se zúčastnilo dalších 13 čínských strojů – deset J-16, dva H-6 a jeden letoun vybavený systémem včasného varování.

Ministerstvo sdělilo, že Tchaj-wan nasadil svou techniku, aby odradil a monitoroval čínské stroje. První skupina čínských letounů letěla v oblasti poblíž Prataských ostrovů, přičemž nejblíže se k atolu dostaly dva bombardéry. Druhá skupina proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.

Ministerstvo později informovalo o dalším vniknutí čínských strojů do tchajwanského vzdušného prostoru. Tentokrát šlo o 20 letadel, kromě dvou protiponorkových bombardérů byly všechny stíhačky. Stroje rovněž letěly nedaleko Prataských ostrovů.

„Čína se svévolně dopouští vojenské agrese, poškozuje mír v regionu,“ řekl dnes ráno novinářům tchajwanský premiér Su Čen-čchang. „První říjen nebyl dobrým dnem,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Joseph Wu. „Je zvláštní, že se Čína už ani neobtěžuje s vymýšlením výmluv,“ poznamenal pak k pátečnímu incidentu.

Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam