Německý rébus: Těsné vítězství SPD, pád CDU a Zelení, kteří chtěli více. Spolu s liberály teď rozhodnou o kancléři

Bývalý obvod kancléřky Merkelové získala SPD

Ve volebním obvodu, který od roku 1990 v německém parlamentu zastupovala kancléřka Angela Merkelová, zvítězila kandidátka sociální demokracie (SPD). Sedmadvacetiletá Anna Kassautzká porazila kandidáta kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU) Georga Günthera, informoval web listu Ostseezeitung. Ve obvodu ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, jehož součástí je například město Greifswald či ostrov Rujána, vyhrála Angela Merkelová poprvé v roce 1990. Přímý mandát obhájila i v sedmi nadcházejících volbách, naposledy v roce 2017 se ziskem 44 procent hlasů. Po šestnácti letech v úřadu spolkové kancléřky v nedělních volbách do Spolkového sněmu Merkelová již nekandidovala.

Postkomunistická strana Levice podle zpřesněných odhadů veřejnoprávní televize ARD nezdolala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu. Do parlamentu ale i tak usedne, neboť se jí podařilo získat nezbytné tři přímé poslanecké mandáty. Veřejnoprávní televize ZDF ve své prognóze nadále počítá pro Levici s pěti procenty hlasů.

Menší hráči chtějí jednat nejdříve spolu

Šéf liberální FDP Christian Lindner hodlá nejdříve jednat se Zelenými. Spolupředseda Zelených Robert Habeck také nejdříve s FDP, uvádí Der Spiegel.

Oslavy po zveřejnění odhadů propukly u svobodných demokratů (FDP). "FDP dosáhla jednoho z nejlepších volebních výsledků v historii," řekl šéf této liberální strany Christian Lindner. Už na jaře prohlašoval, že chce, aby pozice FDP byla natolik silná, že bez ní nebude sestavení vlády možné. Do takové pozice se strana nyní dostala s výjimkou pokračování velké koalice SPD a CDU/CSU, což se nyní jeví jako nereálné.

Zatím to stručně vypadá tak, že buď přemluví Scholz liberály, nebo Laschet Zelené. Poprvé totiž Německo bude na federální úrovni potřebovat vládu složenou ze tří politických subjektů, aby kabinet měl v Bundestagu většinu. Jako by se Němcům ještě úplně nechtělo přesednout do elektromobilu, ale zase se jim přestává líbit osvědčený diesel, píše ve svém komentáři hlavní analytik HN Martin Ehl.

Od naší zpravodajky v Berlíně: Už i podle televize ARD mají sociální demokraté k 26 procentům (ve Willy Brandt Hausu propuká při každém podobném oznámení výbuch radosti a potlesku). Zajímavý vývoj se odehrává na chvostu, u postkomunistické strany Levice. Lavíruje okolo pěti procent, což je zároveň minimum, aby se vůbec dostala do Bundestagu. Pokud by se jí to nepovedlo, změní to podstatně celou aritmetiku přepočítávání hlasů na mandáty a také možných koalic. Podle analytiků se ale zdá, že Levice získá alespoň tři nezbytné přímé mandáty, a v parlamentu opět zasedne. Nebylo by to poprvé v historii, co by toto uskupení nebo jeho přímý předchůdce museli spoléhat na "kličku", kterou umožňuje německý volební systém.

Nespokojenost v Bavorsku

Křesťansko-sociální unie (CSU), která je největší politická síla v Bavorsku a která je tradiční sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové, zřejmě těsně překonala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu. Vyplývá to z odhadů stanice BR. I kdyby strana bavorského premiéra Markuse Södera pětiprocentní hranici nezdolala, do Spolkového sněmu by se i tak díky přímým poslaneckým mandátům dostala. "Náš výsledek v Bavorsku se nám nelíbí," řekl.

Od naší zpravodajky v Cáchách:

CDU v Laschetově rodišti začíná bilancovat volební noc. Atmosféra ve štábu v Cáchách je pro návštěvníka až překvapivě klidná, ačkoli ve městě vítězí Zelení s téměř 29 % a Laschetova strana je stejně jako na federální úrovni druhá, s 25 procenty. Lidé žertují, smějí se, nikdo nevěší hlavu, byť Cáchy ještě před několika týdny sahaly po kancléřském křesle. „Není to kolosální neúspěch,” zhodnotil výsledek Ralf Otten, jeden ze zastupitelů za CDU v Cáchách. „Já jsem to dokonce čekal horší,” dodává partajní poradce Constantin Halim. Otten odkazuje na povahu obyvatel Cách ležících u hranic s Belgií a Nizozemskem, kteří prý věci berou s větším nadhledem než vnitrozemští Němci. Halim pak naráží na to, že v loňských komunálních volbách v univerzitním městě drtivě vyhráli Zelení, získali 38,8 procenta, a Laschetova strana skončila za nimi. „Už jsme si zvykli být druzí,” dodává Constantin Halim.

Foto: Milan Jaroš

Od naší zpravodajky v Berlíně:

Ve štábu SPD začala po odchodu lídry Olafa Scholze do televizního studia volná zábava. Na stanici ARD stále debatují šéfové všech hlavních uskupení (včetně bavorské konzervativní strany CSU, která je sice samostatná, ale zároveň nekandiduje nikde jinde v Německu a na federální úrovni funguje jako "sestra" Laschetovy CDU). Komentovat předběžné výsledky zpátky ve Willy Brandt Hausu nikdo ze straníků příliš nechce. S výkonem Olafa Scholze jsou spokojení. "Ještě je ale vše otevřené, nezlobte se, nic neřeknu," říká jeden ze Scholzových spolupracovníků.

Rekord pro Kohla, nebo Merkelovou?

Dlouhá povolební jednání mohou znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.