Česká odpověď na poslední výzvu Evropské komise ke kontrole střetu zájmů v zemi dorazila do Bruselu. Obsah dopisu od ministerstva pro místní rozvoj, jehož termín k odeslání vypršel ve středu 22. září, nyní začala komise analyzovat. HN a Aktuálně.cz to potvrdila mluvčí EK v Bruselu Veronica Favalliová.  

„Můžeme potvrdit, že jsme dopis z Prahy dostali. Naše oddělení začala analyzovat českou reakci k jednotlivým bodům,“ řekla v pátek. Jak dlouho budou úředníci odpovědi studovat, než pošlou české vládě svoje stanovisko, mluvčí neupřesnila. „Spíše to ale budou týdny než dny,“ dodala Favalliová. 

Obsah posledního dopisu z Prahy do Bruselu není znám. Komise tvrdí, že ho může veřejně komentovat až poté, co vláda obdrží následnou reakci úředníků. A české ministerstvo pro místní rozvoj odmítá o věci dlouhodobě informovat s odvoláním na diskrétnost procesu a na přání EK.  

Komise nikdy žádný zvláštní režim oficiálně nepotvrdila. Naopak to byla její oddělení, která už ukončený audit eurodotací pro Agrofert kvůli střetu zájmů zakladatele holdingu a nynějšího premiéra Andreje Babiše loni na jaře zveřejnila. Faktem však je, že komunikaci mezi Bruselem a Prahou kvůli Babišově kauze provázejí nebývalé manévry. 

Hlavní evropské úřadovně trvalo 24 hodin, než oficiálně potvrdila příjem dopisu, přestože centrální místo EK pro sběr korespondence ho dostalo už ve čtvrtek 23. září. Podle lidí z EK, s nimiž mluvily HN a Aktuálně, je to proto, že komise čekala, až dopis dostanou na stůl všichni klíčoví euroúředníci.  

„Celá věc je tedy velmi citlivá, protože jde o konflikt přímo s premiérem členské země. Takové situace běžně neřešíme,“ sdělil HN a Aktuálně mimo záznam pracovník EK z oddělení pro regionální politiku, který si nepřál být jmenován. Na českém zastoupení při EU je pak kopie dopisu uložena v sejfu, podobně jako byl například zmíněný audit, a může k ní jen omezený okruh lidí. 

Babišovi ani Česku přitom bezprostředně nic nehrozí. Korespondence mezi Bruselem a Prahou, v níž se komise snaží českou vládu dotlačit k důslednější kontrole střetu zájmů při rozdělování dotací v ČR, může ještě nějaký čas pokračovat, aniž by země riskovala plošné zastavení penězovodu z Bruselu. Požadavky směrem k zamezení situacím střetu zájmů, které obsahuje nový Plán obnovy pro Česko za 180 miliard korun, mají čas na zavedení do příštího roku. 

Firmám v holdingu Agrofert, který dal Andrej Babiš převézt do dvou svěřenských fondů, pak EK už od roku 2018 neproplatila žádnou dotaci ze strukturálních fondů. Evropský rozpočet je tak zatím chráněn, jak potvrdila naposledy tento týden Evropská komise. Agrofert ovšem dál pobírá zemědělské přímé platby – loni za téměř dvě miliardy korun –, ty však nebyly předmětem auditu. Peníze na projekty ze strukturálních fondů pro Agrofert od roku 2018 odešly jen z českého státního rozpočtu. 

Komise se s Prahou rozchází v interpretaci toho, jak fungují svěřenské fondy a zda nejde jen o trik, jak schovat existující střet zájmů veřejných funkcionářů. Jak už HN a Aktuálně informovaly, Brusel proto neproplatí případné dotace ani žádným dalším českým firmám a společnostem ve svěřenských fondech, dokud se spor o ně mezi EK a českou vládou nevyřeší. Jací další příjemci v těchto fondech jsou, dosud nebylo zveřejněno. 

Nynější spěch na poslední českou odpověď, která měla odejít do Bruselu nejpozději 22. září a o které jako první informoval server iRozhlas.cz, nesouvisí s hrozbou možných sankcí pro Česko, nýbrž s dynamikou mezi evropskými institucemi.  

V pondělí 27. září se na půdě výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu koná slyšení zástupců komise k tomu, jak se jim daří hlídat utrácení peněz v členských státech. Na horkou půdu výboru tehdy půjdou i ti vrcholoví euroúředníci, kteří jsou podepsáni pod dopisy do Prahy kvůli Babišově střetu zájmů. Podle informací HN a Aktuálně chtěli proto po české vládě odpovědi ještě před nadcházejícím slyšením, aby nepředstoupili před europoslance s prázdnýma rukama.