Bylo to obyčejné podmračené březnové odpoledne v Bruselu. Až do chvíle, než ve čtvrti Molenbeek zatarasila některé cesty neznámá auta a desítky těžkooděnců vběhly do několika domů. V tu chvíli začala razie na nejhledanějšího muže Evropy Salaha Abdeslama a vůbec nic na tom nezměnil ani fakt, že jen asi kilometr vzdušnou čarou od tohoto místa zasedalo 28 premiérů a prezidentů EU. Terorista, který pomohl zabít desítky lidí v Paříži, unikal policii už čtvrtý měsíc a v ten den, 18. března 2016, byla ta pravá příležitost jej chytit.
Více než pět let poté dnes začne s „nejnenáviděnějším mužem Francie a veřejným nepřítelem číslo jedna“, jak Abdeslama nazývají francouzská média, soudní proces. Je jediným přeživším členem teroristické buňky, která stála za útoky v Paříži v listopadu 2015 a v Bruselu v březnu 2016. Ty si vyžádaly celkem 165 mrtvých a zhruba 700 zraněných. Spolu s Abdeslamem je obviněno dalších 19 lidí a celý proces, který začíná ve středu, potrvá nejméně do května příštího roku. Počtem svědků a zájmem médií jde o největší soudní proces v novodobé historii Francie.
Během pařížských útoků napadli teroristé napojení na Islámský stát několik barů a restaurací. Nejvíc obětí si vyžádala jejich akce v hudebním klubu Bataclan, kde byl rockový koncert. Tři radikálové tam s puškami AK-47 a ručními granáty zabili desítky lidí a další desítky osob vzali jako rukojmí, které mučili a popravovali. Celkem tam přišlo o život 90 lidí.
Několik sebevražedných atentátníků plánovalo útok i na fotbalový stadion, kde se v tu chvíli nacházelo 80 tisíc lidí při utkání Francie s Německem. Ten se jim ale nezdařil dle jejich představ. Nedokázali se dostat přes ochranku, a tak usmrtili kromě sebe jen jednoho člověka.
Jedním z klíčových členů této teroristické buňky byl právě Salah Abdeslam, který měl na starosti logistiku celé akce. Právě on dopravil sebevražedné atentátníky před stadion. Jako jejich řidič fungoval i dříve. Pomáhal dostat džihádisty ze Sýrie, kde podstoupili výcvik Islámským státem, zpět do Evropy. Z Maďarska měl převézt minimálně 13 vycvičených teroristů. V roce 2015 projížděl i přes Česko.
V mládí přitom Abdeslam nebyl nijak horlivým muslimem, spíše naopak. Podle svědectví přátel z dětství ho víc než náboženství zajímal pro muslimy zakázaný alkohol, marihuana a dívky. V roce 2010, když mu bylo 21 let, skončil na krátký čas ve vězení za vloupání, které podnikl se svým přítelem z dětství Abdelhamidem Abaaoudem.
Právě ten stál za Abdeslamovou radikalizací o čtyři roky později, mezitím se účastnil bojů v řadách Islámského státu v Sýrii. Abdeslamova tehdejší snoubenka uvedla, že když se Abaaoud vrátil do Evropy, začali se pod jeho vlivem bratři Abdeslamovi vroucně modlit a přestali pít alkohol a kouřit cigarety.
Abaaoud byl pravděpodobně také mozkem pařížských atentátů a vše zřejmě vymyslel právě on. Nakonec byl krátce po útocích zabit společně se svou sestřenicí Hasnou Aitboulahcenovou během policejní razie v pařížské čtvrti Saint-Denis.
Vyšetřovatelé odhalují rozsáhlou síť teroristů v Evropě. Mapa ukazuje, kam až může sahat
Abdeslam měl také zemřít, když měl pravděpodobně sám podniknout sebevražedný útok na jeden z pařížských barů podobně jako jeho bratr Ibrahim. Jenže si to nakonec rozmyslel a uprchl do rodného Bruselu, kde se čtyři měsíce skrýval.
Čtyři dny po zatčení Abdeslama zaútočili další členové teroristické buňky na bruselské letiště a metro, při čemž zabili 32 lidí a 270 jich zranili. Předpokládá se, že jejich původním cílem měla být také Paříž, ale plán změnili a urychlili. A to pro případ, že by je Abdeslam prozradil.
Prozrazení z jeho strany se ale báli zbytečně. Abdeslam podle francouzského listu Le Figaro za první tři roky ve vězení vůbec nepromluvil a i dodnes se soustředí jen na modlitby. „Je těžké říct, jak je jeho víra upřímná, či jen divadlo, protože ví, že je nepřetržitě sledován. Abdeslam je ale dnes jen skořápkou, která takto ukazuje své pohrdání institucemi a francouzskou společností,“ uvedl pro Le Figaro jeden z dozorců.
Ve středu čeká Abdeslama obří soud. Pro něj je vyhrazený sál o rozloze 750 metrů čtverečních s 550 místy a dalšími deseti televizními místnostmi pro celkově dva tisíce svědků, advokátů a novinářů. Mezi svědky je také bývalý francouzský prezident François Hollande, který byl přítomný na zmíněném fotbalovém stadionu.
U soudu promluví mimo jiné i šéf skupiny přeživších Life for Paris Arthur Dénouveaux, který se účastnil koncertu v Bataclanu. Dénouveauxovi se spolu s kapelou podařilo utéct a nyní chce ukázat svůj pohled na to, jaký má terorismus dopad.
Mluvit hodlá například o traumatu, které mu útok způsobil, a jak ničí život i lidem okolo obětí. Zároveň chce ukázat, že terorismus je „slepá ulička“. „Nefunguje. Jen ničí životy a žádnému reálnému politickému projektu nepomůže. Je to jen absolutní nihilismus, ať to maskujete jakkoliv,“ uvedl Dénouveaux pro britský list The Guardian.
Dénouveaux a další přeživší zároveň chtějí ukončit mýty, které vznikly okolo tohoto případu. „Pro mě fakta jsou tato: Byl jsem v Bataclanu a byl jsem postřelen. Ale ve Francii se to stalo také otázkou migrantů a islámu ve Francii. A také tématem zahraniční politiky, kdy Donald Trump zmínil Bataclan na jednom ze svých předvolebních mítinků. Tyto problémy dávno přerostly fakta. Všechno kolem té události je přehnané, protože to byla tak extrémní událost,“ dodal.
Bruselská spojka
Bruselská spojka
