Aby udržela Afghánce utíkající před radikálními islamisty z Tálibánu v regionu a nemotivovala je k cestě do Evropy, plánuje Evropská unie uvolnit 600 milionů eur na pomoc sousedním zemím Afghánistánu. Unijní státy chtějí penězi a pomocí na místě zabránit opakování migrační krize z roku 2015. Zmíněná suma má pomoci hlavně Pákistánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a také Íránu popasovat se až se stovkami tisíc Afghánců, kteří tam podle předpokladů budou hledat útočiště. Peníze by měly sloužit na stavbu uprchlických center nebo třeba na úhradu lékařské péče. 

Jenže okolní státy o uprchlíky z Afghánistánu nestojí. Pákistán, který má s Afghánistánem nejdelší hranici, uzavřel hlavní přechod ve Spin Boldaku. Minulý týden pákistánští pohraničníci zastřelili dva Afghánce, kteří se snažili do země dostat nelegálně. „Jsme naprosto přetíženi uprchlíky a je zcela mimo naše možnosti přijmout další,“ řekl stanici BBC pákistánský velvyslanec v USA Asad Madžíd Chán. Hranice uzavřel také Írán, kde je největší množství afghánských uprchlíků. Podle místního deníku Shargh bylo dokonce zpět posláno na 3000 Afghánců, převážně vládních vojáků, kteří ze země prchali i s manželkami a dětmi.

Podobně se chovají i bývalé sovětské republiky ve Střední Asii. Uzbekistán poslal na hranici vojska a hlídá i Most přátelství, přes který se kdysi stahovali sovětští vojáci. Nyní přes něj uprchly jednotky generála Abdulláha Rašída Dóstuma, velitele etnických Uzbeků v Afghánistánu. Na letiště v Termezu přilétlo také 22 vojenských letadel a 24 vrtulníků afghánské armády. Taškent ovšem trvá na tom, že tito lidé v zemi nezůstanou a odejdou jinam. „Když západní koalice tak žalostně selhala, proč by měly středoasijské země přijmout desetitisíce uprchlíků? Většina lidí v Uzbekistánu je proti,“ řekl týdeníku Der Spiegel místní politolog Bachtijor Ergašev.

Turkmenistán, jedna z nejizolovanějších zemí světa, vrací zpět všechny Afghánce, včetně etnických Turkmenů, kteří prchají před islamisty. Místní diktátor Gurbanguly Berdymuchamedov de facto uznal Tálibán za legitimní vládu. Naopak ostře proti tálibánské vládě se vymezil prezident Tádžikistánu Emomali Rachmon. Ten řekl, že nebude tolerovat žádnou vládu, založenou na „krutosti a pronásledování“ a uzná pouze tu s účastí všech etnických skupin. Tedy takovou, která bude zahrnovat i etnické Tádžiky, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatelstva Afghánistánu. Ovšem ani Dušanbe není ochotné přijímat uprchlíky. Vybudovalo sice několik táborů, ty jsou ale určeny jako dočasné útočiště pro ty, kteří následně budou putovat do dalších zemí.

V úvodu zmíněná finanční pomoc Evropanů vzešla z úterní mimořádné schůzky ministrů vnitra v Bruselu a potvrzuje změnu, kterou EU prodělala za posledních šest let. Zatímco v době syrské krize část států tlačila na solidaritu s uprchlíky a chtěla jim nabídnout útočiště na území členských států, tentokrát jsou evropští představitelé zajedno, že Afghánci musí zůstat před branami Evropy.

„Všichni jsme se shodli, že ten problém se musí řešit v místě. Rozhodně by Evropa neměla působit tak, že zve do Evropy. Migrace do Evropy není řešením,“ řekl po úterní debatě se svými resortními kolegy český ministr vnitra Jan Hamáček.

Vicepremiér a lídr ČSSD také uvedl, že na schůzce ministrů vnitra nepadla žádná konkrétní částka pomoci sousedním státům regionu. Deníky Financial Times, El País a další s odkazem na svoje zdroje mezi euroúředníky uvedly právě již zmiňovanou částku 600 milionů eur.
Kromě této částky EU navýšila na 200 milionů eur pomoc humanitárním organizacím, které stále ještě operují v Afghánistánu. Zmíněné částky půjdou ze společného rozpočtu unie.

S přispěním Ondřeje Soukupa