Běloruská opozice rok po zahájení masových protestů proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi vylučuje nové větší akce. Cena za to by byla příliš velká, řekla podle agentury DPA Svjatlana Cichanouská, která stojí v čele odporu proti Lukašenkovu režimu. Společnost podle ní musí být nadále mobilizovaná, aniž by masy opět vyšly do ulic.

„Každý může jít do vězení ne na 15 dnů, ale na na roky,“ prohlásila Cichanouská, která podle přesvědčení opozice vyhrála loňské prezidentské volby, nikoli Lukašenko. Rozsáhlé protesty v zemi vypukly den poté, co bylo oznámeno, že zvítězil Lukašenko. Hlasování podle opozice doprovázely podvody a oficiální výsledek neuznala Evropská unie ani například Spojené státy. Následné represe Lukašenkova režimu proti jeho odpůrcům vedly k zavedení zahraničních sankcí proti Minsku.

„Bezpečnost lidí musí být na prvním místě,“ zdůraznila vůdkyně běloruské opozice, kterou režim loni přinutil opustit zemi a která nyní kvůli obavě ze stíhání žije v exilu v Litvě. „Už bylo dost obětí, příliš mnoho zničených životů,“ dodala.

Podle obránců lidských práv je v Bělorusku v současnosti více než 600 politických vězňů. Protesty se nicméně podle Cichanouské v zemi nezastavily. „Demonstrace v ulicích jsou jen součástí protestního hnutí. Silou je, že běloruský lid se nevzdal a že bylo mobilizováno mezinárodní společenství,“ míní politička.

Běloruská rada Západu

Lukašenko v pondělí „poradil“ západním zemím, aby přestaly se sankcemi, protože pro ně mohou mít opačný účinek. Přitom prakticky potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na tyto sankce Minsk posílá nelegální migranty do sousedních zemí – Polska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny.

„Není třeba používat sankční ‚sekery a vidle‘. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví – události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl v pondělí Lukašenko podle agentury TASS při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku. Akci uspořádal v den výročí sporných prezidentských voleb, které podle běloruských úřadů vyhrál, ale které zpochybňuje opozice a Západ.

Lukašenko odmítl, že by Bělorusko někoho vydíralo nelegální migrací. Jedním dechem ale prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“. „Nelegální migrace. Ne, nikoho nevydíráme. Nikoho neohrožujeme. Prostě jste nás dostali do situace, na kterou jsme nuceni reagovat. A my reagujeme – jak můžeme a jak umíme,“ řekl.

Brusel viní Minsk, že úmyslně využívá blízkovýchodní migranty jako „zbraň“ v odvetě za unijní sankce. Letos v Litvě zadrželi již více než 4000 migrantů, z čehož téměř 2800 bylo z Iráku.

Lukašenko v pondělí ovšem řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit jiný člověk. Při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku ale podle agentur zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát.