Zdálo se, že nepůjde o nijak výjimečný den, vzpomíná na 4. srpna minulého roku Šarbel Basil, který vede rodinnou restauraci Chef v centru libanonského Bejrútu. Před padesáti pěti lety ji založil jeho otec. „Neměli jsme moc lidí, pandemie snížila počet zákazníků,“ vzpomíná Basil na osudný den, zatímco sedí ve svém podniku, který se nachází ve čtvrti Gemmayzeh. „V podvečer jsem měl dva zákazníky. Pak jsme uslyšeli něco jako výbuch bomby,“ říká. Zvuk si pamatoval ještě z dob občanské války.
Po chvíli přišla tlaková vlna a restaurace se začala otřásat. Basil nakrátko ztratil vědomí. „Když jsem se probral, viděl jsem, že je všechno zničené. Nevěděli jsme, co se děje, život se mi změnil za pár vteřin,“ vzpomíná.
Jeden z jeho kolegů ztratil hodně krve. Basil volal záchranku, ale nikdo mu neodpovídal. Když se jeho, druhého kolegu a souseda snažil dostat do nemocnice, byla plná. Řekli mu, aby je převezl mimo Bejrút. Všechna zařízení v libanonské metropoli na tom totiž byla stejně. Když se přesouval, na ulici viděl lidi s otevřenými ranami na hlavě nebo rukách.
Basil tehdy nevěděl, co se děje, stejně jako většina Bejrúťanů. Podobně jako on čekali, že půjde o teroristické útoky, jaké zažívali během občanské války v letech 1975 až 1990. V bejrútském přístavu ale tentokrát vybuchlo obrovské silo, ve kterém bylo uskladněno 3000 tun dusičnanu amonného.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
