Spletité trubkovité propletence našli vědci v pravěkých útesech vybudovaných bakteriemi před 890 miliony let. Útesy dnes tvoří část Mackenziova pohoří na severozápadě Kanady. Při pohledu pod mikroskopem objevili trojrozměrné struktury, které nápadně připomínají zbytky schránek takzvaných rohovitých, tedy primitivní třídy živočichů. Pokud se objev potvrdí, šlo by o důkaz, že živočichové na Zemi žili mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.

„Když se podíváte na tyto struktury, tak vypadají najprve jen jako zkroucená změť, ale když se pokusíte sledovat jednotlivá vlákna, uvidíte, že i v těchto tenkých sekcích tvoří komplikovanou trojrozměrnou síť,“ uvedla pro britský list The Guardian Elizabeth Turnerová z Laurentinské univerzity v Sudbury.

Rohovití spadají pod takzvané houbovce, kterým se říká také živočišné houby. Jedná se výhradně o vodní živočichy a většina z nich žije v mořské vodě. Pět zástupců rohovitých ale žije také v Česku, kde jsou ohrožení znečištěním vod. Houbovci žijí přisedle na jednom místě a potravu získávají filtrováním drobných organismů z okolní vody. 

Turnerová tyto struktury zkoumá již dvacet let, během kterých shromažďovala podklady pro tvrzení, že by mohlo jít o důkaz nejstarších živočichů měřících maximálně pár centimetrů a tenčích než lidský vlas. Nyní se její dlouholetá práce zúročila a její článek o tom, jak tyto fosilie mohly vzniknout, otiskl jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature.

Dosud se předpokládalo, že živočichové na Zemi nemohli žít dříve než před 540 miliony let, protože do té doby zde bylo v atmosféře příliš málo kyslíku. Podle Turnerové ale mohly tyto živočišné houby přežívat na pravěkých útesech, které tvořily fotosyntetizující bakterie. „Tyto živočišné houby, nebo co to je, žily na útesech, které byly továrnou na kyslík, pro ně to byla úplná nirvána,“ vysvětluje Turnerová. A za potravu jim mohly sloužit složité sacharidy, které se z bakterií odlupovaly do okolního oceánu.

„Pokud mám s interpretací tohoto materiálu pravdu, tak nejstarší živočichové neměli takové požadavky na kyslík, jak jsme dosud předpokládali. Je možné, že tyto rané živočišné houby se objevily ještě dříve než před 890 miliony let, ale složitější živočichové ještě museli na svůj čas nějakou chvíli počkat,“ dodává Turnerová s tím, že pro další potvrzení bude nutné prozkoumat vzorky z jiných oblastí. Dosud totiž téměř nikoho nenapadlo stopy živočichů hledat tak hluboko v minulosti.

Související