Takovou hádku summit dosud nezažil, shodují se dlouholetí zpravodajové v Bruselu. Debata o právech sexuálních menšin původně vůbec nebyla na programu právě skončené schůzky šéfů členských států EU, té ale nakonec věnovali více než dvě hodiny času. Přítomní mluví o nebývale ostré výměně názorů a často osobních invektivách, které přes stůl mířily na hlavu Viktora Orbána. 

Důvodem se stala novela maďarského zákona o ochraně dětí z poloviny června, který řada politiků a lidskoprávní aktivisté označili za diskriminační vůči homosexuálům. Norma zakazuje šířit mezi lidmi do osmnácti let jakékoli materiály zobrazující homosexualitu nebo informující o změně pohlaví a znemožňuje osvětu ve školách týkající se sexuálních menšin. Maďarská vláda tvrdí, že cílem zákona je zajistit „zdravý tělesný a duševní vývoj dětí“.



Belgický premiér inicioval dopis adresovaný evropským institucím, aby dbaly o ochranu práv lidí z LGBT komunity a přezkoumaly, zda maďarský zákon není v rozporu se základní smlouvou EU, která zapovídá diskriminaci na základě sexuální orientace. Dopis podepsalo postupně 17 lídrů členských států z 27, předseda summitu Charles Michel téma ad hoc zařadil na schůzku a na ní se většina politiků do Orbána pustila. 

Jako první si vzal slovo lucemburský premiér Xavier Bettel, sám homosexuál, a ostatním převyprávěl svůj příběh o zničeném vztahu s matkou poté, co se jí snažil vysvětlit, že homosexualita není volba odkoukaná z televizních filmů. Následoval belgický premiér Alexandre de Croo, který dodal, že zatímco homosexualita není věcí volby, „být homofobem je.“ 

Nejostřeji orbánovské Maďarsko napadl Nizozemec Mark Rutte, který stav právního státu v zemi dlouhodobě kritizuje. Nizozemský premiér poukázal na setrvalé podkopávání hodnot, na nichž stojí EU, ze strany Orbána a zeptal se: „Proč vlastně v EU zůstáváte? S takovým zákonem nemáte v EU co dělat.“ Hypotézu, že Maďarsko a také konkrétně Orbánova rodina těží ze štědrých evropských fondů, a proto v EU zůstává, veřejně vyslovil šéf švédské vlády. „Musím říct, že švédští občané nemají nejmenší chuť posílat peníze státu, který takto jedná,“ řekl Orbánovi Stefan Löfven. 

Související

Viktor Orbán se bránil, že maďarský zákon nemíří proti homosexuálům, ale že má ochránit „právo rodičů na sexuální výchovu jejich dětí, kteří jediní jsou za ní zodpovědní“. Orbánova ministryně spravedlnosti Judit Vargaová dodala, že Maďarsko nechce EU opustit, ale „chce ji zbavit pokrytectví“. 

Kritiku slyšel Orbán takřka od všech vystupujících politiků, zastali se ho jen polský premiér a jeho slovinský protějšek – oba v tom smyslu, že Maďarsko má právo chránit zákonem výchovu a vzdělání dětí. Kritika většiny lídrů nemá bezprostřední dopad. Evropská komise ale oznámila, že zákon posoudí z hlediska souladu s principem zákazu diskriminace v EU a případně vyzve zemi, aby sporné články revokovala.

Šéf české vlády Andrej Babiš (ANO) si na summitu nevzal slovo. Babiš prý musí nejprve zjistit, kdo má pravdu – jestli Orbán, nebo jeho kritici. Ze stejného důvodu se Česko nepřipojilo k apelu 17 zemí ve prospěch práv homosexuálů. Orbán podle informací české diplomacie nepožádal kolegy z V4 na předsummitové schůzce o podporu v této věci, zbylí premiéři mu nicméně dali najevo, že se k očekávané kritice maďarského zákona nepřidají. 

„Nevystupoval jsem v debatě, protože jsem chtěl slyšet ty interpretace, abych si udělal názor. Je tu pozice Maďarska, která říká, že jde o ochranu dětí a rodičů, a pak je tu kritika – oprávněná –, že někdo dává na roveň homosexualitu s pedofilií a pornografií,“ řekl ještě v Bruselu před odletem na Moravu zničenou tornádem Babiš. Podle svých slov si nechá analyzovat nový maďarský zákon na Úřadu vlády a podle toho se rozhodne. „Probereme to, musíme si v tom udělat jasno a pak na vládě rozhodneme, zda se připojíme,“ dodal na dotaz, jestli se Česko poté podepíše pod výzvu 17 zemí. 

Český premiér odjížděl na summit s tím, že chce hlavně „řešit migraci“. Té však politici věnovali jen několik minut. Shodli se, že je potřeba chránit vnější hranici a spolupracovat se státy – včetně přiznání finanční pomoci –, odkud migranti míří do Evropy. To nikdo nerozporoval. 

Naopak další intenzivně diskutované téma bylo Rusko. Francie s Německem před summitem narýsovaly teze možné strategie k Rusku a mimo jiné v nich navrhli summit sedmadvacítky s Vladimirem Putinem. Polsko, Pobaltí, ale také Nizozemsko, Dánsko a Švédsko ovšem ambice tandemu Angela Merkelová – Emmanuel Macron zchladily. 

Evropští lídři odmítli setkání s ruským prezidentem ve formátu 27 lídrů na pozadí pokračující agrese ruského státu vůči Evropě. Naopak podpořili přípravu „možných nových ekonomických sankcí“, pokud Rusko bude pokračovat ve svých nepřátelských akcích na kontinentu. 

Takový výsledek se považuje za vítězství kritičtějšího křídla EU vůči Moskvě a zabránění „bezdůvodným námluvám s Putinem“, jak to definoval jeden východní diplomat. Andrej Babiš ani k tomuto tématu na summitu nepromluvil. Českým novinářům v Bruselu jen řekl, že s výsledkem debaty souhlasí, protože ještě „nenastala chvíle na setkání s Putinem“.

Související