Mnoho turistů, kteří tráví dovolenou na indonéském Bali, zná také sousední ostrov Lombok. Tento poklidnější ostrov lákal doposud hlavně surfaře a obdivovatele sopek, kteří sem přijíždějí pokořit mohutný vulkán Gunung Rinjani. Již příští rok ale vláda plánuje dokončit na Lomboku obří resort Mandalika, který už teď vyvolává velké kontroverze, píše agentura DPA.
Experti OSN a místní obyvatelé mluví o zabírání půdy, vystěhovávání obyvatel a zastrašování. A to je teprve začátek. Indonéské úřady chtějí vytvořit desítku „nových Bali“, aby přilákaly do země další návštěvníky. Indonéský prezident Joko Widodo tuto strategii oznámil již v roce 2016.
Minulý rok kritizovaly ekologické organizace výstavbu safari parku na ostrově Rinca, v němž má žít i část posledních varanů komodských vyskytujících se ve volné přírodě. Pozornost se soustřeďuje také na rybářské městečko Labuan Bajo na ostrově Flores, světoznámý chrámový komplex Borobodur na Jávě či jezero Toba na ostrově Sumatra.
Slovo Mandalika navozuje představu exotických, tropických koktejlů a wellness masáží v pohádkové atmosféře. A právě to by luxusní hotely na ploše více než 1000 hektarů na ostrově Lombok měly nabízet. Nebudou chybět obchody, špičkové restaurace, laguna a další lákadla. Na své si přijdou i fanoušci motosportu – v příštím roce se totiž na Lomboku chystá otevření dráhy pro závody MotoGP.
Sítě proti turistům na Sněžku opět dáme, a to co nejdříve, říká ředitel krkonošského parku
Projekt za tři miliardy dolarů podle očekávání vytvoří v příštích pěti letech půl milionu pracovních příležitostí. Jak ale bývá v takových případech časté, obětí jsou lidé, kteří region tradičně obývali a kteří se museli odstěhovat, aby uvolnili pro letovisko místo. „Ani se nás nezeptali,“ postěžoval si agentuře DPA obyvatel z vesnice Kuta. „Jednoduše přišli a vystěhovali nás,“ dodal. Podle něj původní obyvatelé doposud nedostali žádné kompenzace a ti, co nechtěli odejít, čelili zastrašování ze strany příslušníků bezpečnostních sil.
Před několika týdny na to upozornili i experti OSN pro lidská práva, kteří v prohlášení vyzvali vládu v Jakartě, aby respektovala práva místních obyvatel. „Zemědělci a rybáři byli vyhnáni ze svých pozemků, byly jim zničeny domy, pole a vodní zdroje, jakož i kulturní a náboženské objekty,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Olivier De Schutter.
Indonéská vláda tato obvinění odmítla jako nepravdivá a naprosto přehnaná. Letovisko přinese místním lidem prospěch, prohlásila mluvčí indonéského sdružení pro rozvoj turismu (ITDC) Miranti Rendrantiová. „Můžeme zaručit, že Mandalika se bude rozvíjet v souladu se zákony a že bude dbáno na dodržování lidských práv a ochranu přírody,“ dodala.
Lidé postižení událostmi na Lomboku jsou ale jiného názoru. „Vše se stalo bez varování,“ uvedl aktivista Muhammad Amin. „Zničehonic přišli do vesnic, postavili tam tabule s nápisem, že půdu teď vlastní ITDC a že vesničané musí odejít. Rybářům bylo zakázáno roztáhnout na moři sítě,“ dodal.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist