První schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s vedením Evropské unie nedopadla špatně: Američané s Evropany oznámili, že se po sedmnácti letech dohodli na urovnání vzájemného sporu kvůli letadlům společností Boeing a Airbus. Končí tak nejdelší konflikt na půdě Světové obchodní organizace, který přežil tři americké prezidenty, šest eurokomisařů pro mezinárodní obchod a nepočítaně vyjednavačů.

Jádrem sporu bylo obviňování, kdo přiznává víc nepovolené státní pomoci – jestli Američané Boeingu, nebo Evropané Airbusu. Oba břehy Atlantiku se kvůli tomu potrestaly mnohamiliardovými cly na zboží toho druhého, které zatěžovaly vzájemný obchod.

„Máme vynikající novinku,“ prohlásil v úterý v Bruselu předseda Evropské rady Charles Michel, který se společně se šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou jménem celé EU sešel s Bidenem. „Dosáhli jsme skutečného průlomu, spor končí,“ dodala von der Leyenová.

Evropané se s Američany dohodli na pětiletém příměří, po které budou vzájemná cla zrušena. Obě strany by se měly během té doby zdržet „nadměrného“ dotování svých výrobců a najít problému trvalé řešení.

Související

Dohoda Boeingu a Airbusu je nejhmatatelnějším výsledkem summitu EU–USA. Podle vlivného evropského serveru Politico je to však také dohoda nejjednodušší. Jak připomněla i šéfka komise na brífinku po schůzce s Bidenem, pracovalo se na ní intenzivně několik posledních měsíců. „Letadlům jsme věnovali téměř všechnu energii už od února,“ řekla von der Leyenová. „Dohoda o Airbusu a Boeingu je nejbližší ovoce na stromu transatlantické spolupráce,“ napsal Politico.

Evropa kritizuje zejména tarify, které uvalila na dovoz kontinentálního oceli a hliníku ještě Trumpova administrativa a které Bidenova vláda zatím nezrušila. Podle některých komentátorů by se obnovená vůle Ameriky spolupracovat s Evropou nejlépe ukázala právě na zrušení těchto překážek obchodu. Tady ale k průlomu nedošlo. „Potřebuji ještě trochu času,“ řekl před summitem Biden v narážce na odpor senátorů ze států, které by mohly být nejvíce dotčeny přílivem konkurenčních oceli a hliníku ze zámoří.

Jinak ale byli americký lídr a zejména pak Evropané plní úsměvů a v očekávání radostnější budoucnosti po rocích s Trumpem. V téměř každé z oblastí, kterých se Biden v Bruselu dotkl, vznikne mezi EU a Spojenými státy nová platforma, která daný problém rozpracuje. Svoji speciální pracovní skupinu budou mít nejen tarify na ocel a hliník, ale také otázka zdanění mezinárodních firem, jak se na tom shodla minulý týden skupina nejvyspělejších států světa (G7).

Vznikne i transatlantická jednotka pro koordinaci výroby vakcín proti covidu-19 a hned dvě nová tělesa, která mají pomoci Evropanům a USA sladit krok v boji proti změnám klimatu. Konkrétně High Level Climate Action Group, která poslouží jako místo, kde by se mělo předcházet možným konfliktům kvůli uhlíkové dani a dalším plánovaným novinkám EU, a také Transatlantic Green Alliance, jež by měla koordinovat vývoj „zelených“ technologií přes Atlantik.

„Sir Humphrey by měl ze všech těch pracovních skupin radost,“ poznamenal žertem v narážce na legendárního úředníka z britského seriálu Jistě, pane ministře bruselský diplomat blízký vyjednávání.

Pro Joea Bidena byl úterní summit s unií předposledním ze série ostře sledovaných diplomatických zastávek na jeho první evropské cestě po zvolení do úřadu. Ve středu na něj čeká závěrečná tečka: Vladimir Putin. Do Ženevy za ruským prezidentem odjíždí americký lídr podle mínění komentátorů s tím, že má euroatlantický svět na své straně – což za Trumpovy éry neplatilo.

Související