Teze o konci dějin stále platí, říká politolog Fukuyama. Více než ekonomika politikou hýbe touha lidí po důstojnosti

Když jsem před více než třemi desetiletími psal o konci dějin, nemyslel jsem si, že se už nic nebude dít, ale že liberální demokracie se ukázala jako nejefektivnější zřízení. To se dosud nezměnilo, říká v rozhovoru pro slovenský deník SME politolog Francis Fukuyama.

Za mnohými fenomény, které hýbou politikou, není podle Fukuyamy ekonomika, ale touha po uznání, mluví a vzpomíná například na německý nacismus 30. let nebo současné Rusko.

Tři desetiletí od vydání eseje a knihy o Konci dějin se často říká, že předpověď se nenaplnila. Máte pocit, že lidé ne vždy chápou, jak jste svůj koncept myslel?

Stává se to. Současnost je velmi odlišná od roku 1989, kdy jsem článek vydal. Tehdy probíhala třetí vlna demokratizace, počet demokracií ve světě rychle rostl. Už o několik měsíců později padla Berlínská zeď, díky čemuž se demokratickou cestou vydalo i Slovensko a další komunistické země. Nyní jsme v období demokratického ústupu, posledních patnáct let počet demokracií klesá, situaci ještě zhoršila pandemie. Vlády pandemii využily jako záminku k rozšíření svých pravomocí.

Odmítáte tedy tvrzení, že vaše předpovědi se nenaplnily?

Konec dějin nebyl prognózou vývoje globální politiky. Věřili jsme v progres a modernizaci, přičemž marxisté 150 let říkali, že koncem dějin bude jistá forma komunistické společnosti. Já jsem argumentoval, že podle mě se tak nestane, a neviděl jsem vyšší formu civilizace, která by nahradila liberální demokracii.