Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom v pátek Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud.

České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044.

Související

Podle soudu byla žádost Prahy o preventivní zastavení těžby oprávněná, neboť nelze předem vyloučit, že Polsko pravidla o ochraně životního prostředí skutečně porušuje. Je také "dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu podzemních vod nacházejících se na českém území", konstatoval soud.

Skupina PGE, která důl provozuje, napsala na twitteru, že dnešní rozhodnutí Soudního dvora je cesta k divoké transformaci energetiky. "Zelená dohoda pro Evropu selhává před našimi zraky," uvedla PGE a naznačila, že při zastavení těžby hrozí rodinám ztráta obživy. Energetická skupina tvrdí, že hnědouhelný důl musí být ještě několik let v provozu, aby mohlo Polsko postupně v souladu s politikou Evropské unie vyřadit ze své energetiky černé uhlí.

"Za všechny naše občany jsem nesmírně rád a děkuji všem, kteří nám pomáhají v právní bitvě za naše životní prostředí," komentoval verdikt ministr životního prostředí Richard Brabec, který jej označil za první velké vítězství v tomto sporu.

Stejně jako Brabec i hejtman Libereckého kraje MartinPůta ocenil, že evropský soudní dvůr se postavil čelem k výhradám, které Česko a Liberecký kraj uplatňovaly při jednáních, a k tomu, že při povolování těžby nebylo přihlédnuto k připomínkám české strany a polská strana postupovala v rozporu s evropským právem. "Stále platí to, že jsme připraveni s investorem dolu jednat o kompenzačních opatřeních a způsobech, jak ochránit zájmy českých obyvatel a životní prostředí, ve kterém žijí," doplnil hejtman.

“Soudní zastavení těžby přišlo doslova pět minut po dvanácté. Někteří lidé v nejbližších obcích žijí v permanentním strachu o pitnou vodu - především ti, kdo jsou závislí na svých studnách. Ve společném vodním zdroji na Uhelné klesá hladina vody o několik metrů ročně, celá obec by se tak mohla ocitnout na suchu v jedné chvíli jako celek," sdělil Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.

Evropská komise v právně nezávazném stanovisku loni v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy.

Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Podle odhadů ekonomického webu Business Insider pokrývá elektrárna zhruba osm procent poptávky po elektřině v zemi.

Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedních zemí o šest let prodloužilo firmě koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají vedle ztráty pitné vody také zvýšeného hluku a prašnosti.

Polsko jejich námitky trvale odmítá. Proti žalobě se bránilo mimo jiné argumentem, že důl zajišťuje práci pro tisíce lidí, jejichž životní situace by se jeho zavřením zásadně zhoršila. Soud však konstatoval, že Polsko jim ztrátu může finančně vykompenzovat a že jsou důležitější obavy spojené s životním prostředím a zdravím lidí. Varšava také podle soudu neprokázala, že by zavření dolu ohrozilo energetickou bezpečnost Polska.

Pokud by polské úřady verdikt soudu nerespektovaly, může soud na žádost Evropské komise vyměřit zemi vysoké pokuty. Ty Polsku hrozí například v jiném sporu týkajícím se ochrany přírody, a to o těžbu dřeva v Bělověžském pralese. Unijní soud už v roce 2018 nařídil ukončit kácení ve velkém, které ohrožovalo místní výjimečný ekosystém. Komise letos v únoru uvedla, že Varšava se verdiktu zcela nepodřídila, na pokuty ale zatím nedošlo.

Související