Vzdělávání je klíčem k tomu, jak nastartovat ekonomiku po covidu. Aby žáci zejména odborných škol a učilišť mohli dohnat chybějící praxi, bude podle politiků i zástupců podniků třeba finančně podpořit firmy i školy. Uvedli to na předvolební diskusi Hospodářské komory, jejímž byly HN partnerem. Dalším důležitým tématem diskuse bylo celoživotní vzdělávání a rozšíření možnosti rekvalifikací, aby lidé mohli pružně reagovat na měnící se trh práce.
„Začlenit absolventy učňovských oborů do firem je problém nejen s covidem. Měli bychom firmy v tomto podpořit. Třeba tím, že za ně nebudou platit sociální pojištění nebo budou mít menší daně. Takovými cestami se vydávají v Evropě, například v Polsku,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.
S pobídkami pro zaměstnavatele souhlasí i poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), stejně by chtěla podpořit mladé lidi při vstupu do živností, například malými krátkodobými půjčkami.
Podle politiků je však třeba řešit i současný problém, kdy studenti středních škol byli zhruba rok bez praktické výuky. Což by je mohlo profesně ovlivnit i v budoucnu. „Nechali byste si dělat brzdové destičky u auta od někoho, kdo si to nemohl zkusit?“ zaznělo při debatě.
Valachová už údajně k obnově školství připravuje i speciální zákon. „Učňovské školy jsou připravené na individuální žádosti o opakování ročníků. Řada učilišť připravuje speciální kurzy, ty ale budou muset být dlouhodobější, nedá se to odbýt za 14 dní,“ dala příklad.
Podle lidovce Marka Výborného, jenž kandiduje za koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), je potřeba na současnou situaci reagovat rychle a je i zájmem zaměstnavatelů, aby jeden ročník „úplně nevypadl“. Pokud bude opakovat ročník velké množství žáků, budou zase zaměstnavatelům chybět absolventi.
„Někteří ředitelé dokázali reagovat už v průběhu roku. Doporučovali žákům, aby chodili na brigády, když to bylo možné, a nepřicházeli o praktickou výuku,“ uvedl Výborný.
V celoživotním vzdělávání je Česko na chvostu
Pandemie také urychlila změny v poptávce po jednotlivých kvalifikacích a ještě zdůraznila, jak důležité bude celoživotní vzdělávání. „Když se někdo vyučí, tím jeho práce nekončí, je důležité vzdělávat se celý život,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Podle dat Eurostatu se celoživotnímu vzdělávání v Česku věnuje 11 procent aktivní populace. Evropský průměr je přitom 18 procent a třeba ve skandinávských zemích se tento podíl blíží až ke 30 procentům. S tím souvisí i to, že se na trhu práce nepotkává poptávka s nabídkou – firmy hledají jiné lidi, než kteří jsou na úřadech práce.
Jde o veřejně přístupný registr profesních kvalifikací uznávaných na českém pracovním trhu. Popisuje, co je potřeba umět pro vykonávání daných povolání. Požadavky v něm formulují zaměstnavatelé.
Databáze se stala základem pro ověřování a uznávání výsledků předchozího učení. Používají jej lidé, kteří chtějí změnit svou původní profesi nebo jsou v evidenci úřadů práce, dále školy, kariérní poradci, ministerstva a zaměstnavatelé.
Hospodářská komora v tuto chvíli spolupracuje na tvorbě takzvané Národní soustavy kvalifikací, v jejímž rámci se scházejí experti a pečlivě analyzují, co by měl pracovní trh v budoucnu potřebovat. Podle jejich návrhů by se pak měl měnit obsah jednotlivých oborů na středních školách a měly by se připravovat rekvalifikační programy či dodatečné uznávání kvalifikací pro dělníky, kteří sice obor nevystudovali, ale mají dostatek praxe.
Rozvoj Národní soustavy kvalifikací ale podle komory už delší dobu stagnuje. „I přesto, že projekt stál v posledních letech nemalé prostředky, ze strany ministerstva školství stále není vyjasněno jeho další směřování. Například na vyjádření resortu školství ohledně konkrétní role zaměstnavatelů v systému čekáme již celý rok,“ připomněl Dlouhý. Debaty se měl zúčastnit také ministr školství Robert Plaga (za ANO). Avšak nedorazil ani za sebe neposlal žádnou náhradu.
Politici kritizovali také malou propustnost českého vzdělávacího systému. Tedy aby si lidé mohli v jakémkoli věku dodělat výuční list, maturitu či doplnit vysokoškolské vzdělání. Podle zástupce koalice Pirátů a starostů Petra Gazdíka by větší propojení s praxí mohly zajistit také vyšší odborné školy, které v Česku v současnosti stojí trochu mimo systém.
Firmy vědí lépe, co pracovní trh potřebuje
Zaměstnavatelé by rádi měli větší vliv na podobu vzdělávání. „Víme lépe, jaká je situace na pracovním trhu, kam míří trendy. Chtěli bychom, aby podobu jednotlivých vzdělávacích programů určovali zaměstnavatelé, a ne úředníci na ministerstvu školství,“ řekl zástupce Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Poslanec Pavel Jelínek z SPD by si dovedl představit, že by se třeba část odborné maturity odehrávala ve firmách. Komunistka Marta Semelová však varovala před úplným přesunutím celé praktické výuky do firem. „Co když zkrachují? Něco by mělo zůstat na školách,“ vysvětlila.
Lidovec Výborný uvedl jako příklad dobré praxe Svitavsko. „Před lety se tam začal rozvíjet plastikářský průmysl, kraj na to zareagoval otevřením příslušného oboru a umožnil dodělat si v tomto oboru kvalifikaci. Výsledkem je naprosto minimální nezaměstnanost na Svitavsku,“ uvedl poslanec.
Politici se shodli na tom, že o nějakém koncepčním řešení, které by podobnou praxi zavedlo systémově, se mluví už několik let, ale právě i kvůli problémům s komunikací mezi jednotlivými ministerstvy se to stále nepodařilo dotáhnout do konce.
