Vosy jako neprávem nenáviděný hmyz. Jsou významnými nepřáteli škůdců a jejich jed by mohl léčit rakovinu, ukazuje studie

Ti, kdo by nevěděli, k čemu jsou dobré vosy, mohou nyní dostat uspokojivou odpověď. Jsou to významní přirození nepřátelé škůdců, opylovači rostlin, mohou posloužit jako výživná potrava a jejich jed obsahuje účinná antibiotika. Přínosy tohoto mnohými neprávem nenáviděného hmyzu pro člověka nyní představila první významná studie, která se zaměřila na funkce 33 tisíc známých druhů bodavých vos v ekosystémech a byla zveřejněna v časopise Biological Reviews, napsal deník The Guardian.

„Když někomu řeknu, že se zabývám vosami, tak se často setkám s reakcí: ‚Aha a k čemu jsou vosy? Proč raději nestuduješ včely? Ty jsou mnohem užitečnější!'“ říká entomoložka a odbornice na behaviorální ekologii Seirian Sumnerová z londýnské univerzity UCL. Domnívá se, že lidé nemají vosy rádi, protože toho málo vědí o jejich kladech.

„U včel nám tolik nevadí, že bodají, protože víme, jaké dobré věci na světě dělají,“ myslí si Sumnerová. „Vosy ale mohou být stejně hodnotné, stačí jim dát šanci. Proto jsme shromáždili dostupné důkazy, abychom mohli ukázat, jaké funkce vosy plní v ekosystémech,“ dodává.

Běžně známí zástupci vos, jako je u nás vosa obecná, vosa útočná či sršeň, dokážou pěkně znepříjemnit například piknik, a nejsou proto tak moc oblíbení. Tvoří však jen malou část vosích druhů. Ale i tyto přináší člověku užitek, o kterém se příliš neví. Například zbavují zeleninu housenek. Jejich jed je také zkoumán jako nadějný prostředek při léčbě rakoviny.

Velké čtení

Strach starý miliony let. Kde se bere hrůza z hadů a pavouků?

16. 10. 2020 ▪ 8 min. čtení

Na světě existuje asi 100 tisíc známých druhů vos. Asi 70 tisíc z nich však tvoří parazitické vosy, které nebodají a již byly celkem dobře prozkoumány. Tyto druhy jsou využívány v zemědělství k hubení škůdců, tedy jako náhražka insekticidů.

Nedávno zveřejněná studie ukázala, že běžné vosy se dokážou vypořádat s blýskavkou kukuřičnou, která napadá kukuřičná pole v Brazílii, či se zavíječi, devastujícími cukrovou třtinu.

Sumnerová ve svém výzkumu dokázala, že vosy létají na asi 960 druhů rostlin. Opylování 164 z nich plně závisí na tomto blanokřídlém hmyzu. Mezi nimi jsou například orchideje, jejichž květy přitahují vosí samečky, protože připomínají zadní část těla vosích samiček. Predátorské vosy létají na květy, aby se krmily jejich nektarem. Hmyzem, který vosy chytají, se živí pouze jejich larvy v hnízdě.

Asi 1000 druhů predátorských vos žije ve společenstvích, ostatní druhy jsou samotářské. „Samotářské vosy jsou skvělé. Jejich jed obsahuje neuvěřitelný koktejl, který paralyzuje kořist a také má v sobě mnoho antibiotik,“ pokračuje Sumnerová. Mnoho samotářských vos klade do paralyzované kořisti vajíčka, aby se měly larvy čím živit. „Takže si potřebují zajistit, že potrava je správně uchovaná,“ vysvětluje entomoložka přítomnost antibiotických látek.

V neposlední řadě mohou vosy posloužit i jako potrava. Jejich larvy se jí například v Japonsku, Indii či Venezuele, tvrdí The Guardian.