Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Ministerstvo o tom informuje na svém webu. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace. Těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí, uvedlo české ministerstvo životního prostředí.

„Pokračování těžby hnědého uhlí a dalších doprovodných hornin z naleziště Turów je podle ministrova názoru v souladu se zásadou racionálního hospodaření. Vydání rozhodnutí, které umožňuje další fungování dolu, proto bylo odůvodněné,“ praví se v komuniké. Pokračování těžby také umožní další fungování blízké elektrárny, která zajišťuje několik procent spotřeby elektřiny v Polsku, dodalo ministerstvo.

„Je to velice důležitý den pro Turów, pro naši obec a také pro celou zemi. Získání povolení zaručuje práci obyvatelům regionu a příjmy obci, stejně jako dodávky elektřiny třem milionům domácností,“ prohlásil Wojciech Dobrolowicz, který byl pověřen výkonem funkce starosty obce Bogatynia, na jejímž území se důl nachází. Důl podle něj bude moci fungovat až do plánovaného vyčerpání zásob hnědého uhlí v roce 2044, kdy také přestane fungovat místní elektrárna.

Varšava tento měsíc požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby zamítl únorovou žádost České republiky o pozastavení těžby v hnědouhelném dole Turów. Česko na konci února podalo na Polsko žalobu kvůli rozšiřování těžby v dole, součástí žaloby je i žádost o zastavení těžby uhlí v Turówě do doby, než unijní soud rozhodne. Varšava odmítá jako neopodstatněné tvrzení České republiky, že kvůli těžbě v dole Turów je nedostatek pitné vody v příhraniční oblasti.

Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.

Evropská komise (EK) v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. Důl a elektrárna podle serveru Business Insider uspokojují přibližně osm procent poptávky po elektřině v Polsku.

Česká pobočka mezinárodní organizace Greenpeace tvrdí, že polské ministerstvo rozhodlo a při tom vynechalo veřejnost i sousední země. Podobně jako loni v březnu, kdy přes námitky sousedů o šest let prodloužilo koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Prodloužení povolení k těžbě na dole Turów do roku 2044 označili zástupci ekologických organizací za výsměch sousedním státům a aroganci. Zároveň se však podle nich potvrzuje, že Česko učinilo správně, když kvůli rozšiřování těžby v dole podalo v únoru žalobu na Polsko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Aktivisté to uvedli ve čtvrteční tiskové zprávě.

"Povolení těžby na dole Turów do roku 2044 je absolutní výsměch sousedním státům a jejich obyvatelům i mezinárodním klimatickým cílům. Není možné pokračovat v těžbě, která krade vodu z českého území dalších 24 let. Téměř 14 000 lidí napsalo polskému ministrovi klimatu, aby nesmyslnou těžbu nepovoloval," uvedla Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR. "Ekologické organizace i místní občané se chtěli zúčastnit procesu povolování těžby, ale nebylo jim to umožněno. Je vidět, že nás Polsko ignoruje, nedá se s ním dohodnout a česká vláda musí vytrvat v žalobě, a hájit tak práva svých občanů všemi dostupnými prostředky," dodala.

Rozhodnutí polského ministerstva kritizoval také Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. Podle něj se jedná o "důkaz naprosté arogance" provozovatele těžby a polských úřadů, když v době čekání na rozhodnutí soudu ohledně předběžného opatření vydá licenci na další léta těžby. "Potvrzuje se, že žaloba byla správný krok a je naprosto nezbytné v ní setrvat," dodal. Zároveň podotkl, že aktéři tímto jednáním zkomplikují přístup Poláků k penězům z Fondu pro spravedlivou transformaci.