O post kancléře bude za CDU usilovat mistr zákulisních jednání Laschet. Vyhrál kandidát nejmenší změny, říká expert na Německo

Předsednictvo Křesťanskodemokratické unie jednalo on-line v noci z pondělí na úterý šest hodin. Teprve po půlnoci většinou hlasů (31 ze 46) rozhodlo, že  konzervativní tandem CDU/CSU do zářijových voleb povede a na post spolkového kancléře bude kandidovat Armin Laschet, předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska a od poloviny letošního ledna také předseda strany. Poté se s napětím čekalo, jak zareaguje Laschetův rival, předseda bavorské Křesťanskosociální unie a šéf bavorské vlády Markus Söder. Ten měl o nejvyšší vládní post velký zájem, a dokonce se celostátně těší větší podpoře voličů než Laschet. Ale Söder se s porážkou v urputném mocenském boji smířil. V úterý po poledni oznámil, že rozhodnutí CDU plně akceptuje a CSU bude neochvějně stát po boku svého politického partnera. 

„Mocenský boj mezi předsedy stran o kancléřskou nominaci konzervativní Unii velice poškodil, a to v době, kdy její největší soupeři – Zelení a sociální demokraté – postupují velice harmonicky,“ uvádí v rozhovoru pro HN Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů.

HN: Je pro Česko dobrá zpráva, že volbu vyhrál porýnský konzervativec Laschet nebo by pro vzájemné vztahy byl lepší Söder? 

Markus Söder je typický středoevropský populista, který má blízko k politické kultuře, jak ji známe třeba z Rakouska. Svým politickým stylem i obsahem je konzervativnější a pravicovější, má velice blízko k rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi i ke svým předchůdcům v čele CSU, jako byli třeba Edmund Stoiber nebo Horst Seehofer. Söderovy konzervativní názory například na otázky migrace či vlažnější postoj vůči prohlubování evropské integrace jsou z pohledu českých a dalších středoevropských politiků blíže než pozice Armina Lascheta. Söder se také s řadou českých politiků zná osobně díky dobře fungujícím česko-bavorským vztahům. Ale nelze říci, že jeden z nich by byl pro Česko lepší a druhý zase horší. 

HN: Co bude v nadcházejících měsících hlavním Laschetovým úkolem?

Jeho krátkodobým cílem je navodit iluzi jednoty poté, kdy spor o kancléřského kandidáta konzervativní Unii zásadně rozštěpil. A tím střednědobým úkolem je předložit voličům srozumitelnou vizi a samozřejmě vyhrát volby.