Zatímco dříve znamenaly Velikonoce pro britské výrobce čokolády byznysové žně, při těch letošních strádají. Největší problémy jim nedělá koronavirus a s ním spojená omezení, ale brexit který zkomplikoval dovoz zboží do Evropské unie. Ta je největším odbytištěm britských čokolád. Místo sčítání vysokých tržeb tak nyní mnozí producenti přemýšlejí, jestli raději nebudou pro své zboží hledat jiné trhy.

Obchod mezi Spojeným královstvím a zeměmi na kontinentu vázne hlavně kvůli velké byrokracii při hraničních kontrolách. Stává se, že zásilky jimi neprojdou a vrací se zpět do ostrovních firem. Výrobci čokolády nemají vyhráno ani poté, co jejich zboží překročí hranice. Například majitel luxusní čokoládovny The Chocolate Tree Alastair Gower popisuje, že jeho společnost posílala do Nizozemska náklad čokolády v hodnotě zhruba 180 tisíc korun. Kvůli chybě v dokumentaci pak úřady chtěly po zákazníkovi čokoládovny zaplatit přes sto tisíc na clech.

„Řekli nám, že zboží dorazí do Francie, takže jsme jako vstupní bod vyplnili přístavní město Calais. Jenže to poslali do Rotterdamu a tam to čekalo šest týdnů ve skladu. Čokoláda a šest týdnů ve skladu,“ popisuje pro list New York Times Gower.

Výrobcům také vadí, že nad zbožím nemají kontrolu. Přepravu většinou zajišťují najímané distribuční společnosti. Když pak kvůli chybě v dokumentech zboží čeká ve skladech nebo se vrací z hranic zpět, trvá dlouho, než se to firmy vůbec dozvědí. Zákazníci, ke kterým zásilky dorazí se zpožděním, případně nepřijdou vůbec, pak z chyby viní právě výrobce, nikoliv například přepravní společnosti nebo úřady. „Rozhodli jsme se, že než vysvětlovat, jak nevíme, kam naše zásilky do Evropy dorazily, měli bychom tam přestat vyvážet úplně,“ říká vlastník čokoládovny The Chocolatier Aneesh Popat. Dodává, že se mu na začátku dubna vrátila jedna ze zásilek, kterou posílal 4. ledna.

Čokoláda je přitom pro Brity zásadním vývozním artiklem. Mezi exportovanými potravinami a nápoji je na druhém místě hned po whisky. Z Británie loni odešla do celého světa čokoláda v hodnotě zhruba 24,5 miliardy korun, přičemž 70 procent mířilo právě do Evropy.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Dovoz zboží z Británie do EU je komplikovaný už od začátku roku, kdy Spojené království definitivně odešlo z jednotného evropského trhu. Na poslední chvíli dojednaná obchodní dohoda sice počítá s bezcelním obchodem, zároveň ale zavedla značné množství byrokratických překážek. Firmy musí dokládat mimo jiné celní prohlášení či osvědčení o zdravotní nezávadnosti. Přísné kontroly pak prodlužují dodací lhůty.

Hned v lednu se projevily potíže s dodávkami čerstvých a chlazených potravin s krátkou spotřební lhůtou. S problémy s dodávkami se v lednu potýkaly například české pobočky britského řetězce s mraženými produkty Iceland. Pražské obchody značky Marks & Spencer zaměřené na potraviny kvůli nedostatku zboží na čas zcela zavřely.

Vývoz čokolády z Británie propadl podle lednových čísel meziročně o 68 procent, což dopadá nejen na výrobce, ale i na jejich kontinentální zákazníky. „Máme klienty, kteří se nás ptají, proč si nemohou koupit svoji oblíbenou čokoládu. Musíme vysvětlovat, že to není naše chyba ani chyba výrobce. Je to brexit,“ říká Hishem Ferjani, zakladatel společnosti Choco Dealer z německého Bonnu, která zajišťuje dodávky do obchodů a provozuje e-shop s čokoládou.

Na britskou čokoládu se proto u Ferjaniho tvoří pořadníky. Podnikatel uvádí, že už nyní má seznam se zhruba sty jmény lidí, kteří jej požádali, zda by je mohl informovat, až zase bude mít zboží na skladě.