Vztahy Ruska a Ameriky se přiostřují, Biden označil Putina za zabijáka a Moskva povolala svého velvyslance na konzultace

Ruská vláda se podle zprávy ředitelky amerických tajných služeb (DNI) snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířila proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeu Bidenovi. Dělo se to částečně také skrze spojence tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a nejmenované činitele jeho administrativy, a ne prostřednictvím dezinformačních kampaní jako o čtyři roky dříve. Podle zprávy chtěl ovlivnit americké volby také Írán, který však pracoval v Trumpův neprospěch, a to kvůli sankcím, které americký prezident na zemi uvalil.

Bidenova administrativa nyní chystá proti Rusku a Íránu další sankce.

Navzdory tvrzení řady republikánů se však do voleb nesnažila zasahovat Čína. „Čína se snažila dosáhnout stability ve svých vztazích se Spojenými státy a nepokládala žádný z možných výsledků voleb za tak výhodný, aby riskovala odvetu v případě, že by byla přistižena,“ píše se v dokumentu.

Trumpovi spojenci podle zprávy hráli do rukou Moskvy, když zveličovali tvrzení namířená proti Bidenovi a jeho synu Hunterovi, s nimiž před listopadovými volbami přicházeli ukrajinští aktéři napojení na Rusko. Republikánský exprezident a jeho spojenci se dlouhodobě snažili zdiskreditovat Bidena nepodloženými tvrzeními, že jako viceprezident USA používal svůj vliv ve prospěch podnikatelských aktivit svého syna Huntera na Ukrajině. Trump kvůli snaze přimět ukrajinské činitele k zahájení vyšetřování Hunterova podnikání čelil loni ústavní žalobě, republikány ovládaný Senát jej však osvobodil.

esej víta kučíka

Šachová hra s totalitou. Autoritáři se dokázali adaptovat novému světu, demokraté se teď musí posunout vpřed

26. 2. 2021 ▪ 9 min. čtení

Hlavní vazbou Trumpova týmu na ruské tajné služby měl podle listu Washington Post být Trumpův tehdejší právník a bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, který se několikrát sešel s pravděpodobným ruským agentem Andrijem Derkachem. Derkach je poslancem ukrajinského parlamentu a měl Giulianimu poskytnout údajné materiály o korupci Bidena Ukrajinou, aby demokratického kandidáta poškodil.

Biden ve středečním rozhovoru s televizí ABC News uvedl, že Putin za svou snahu zasáhnout do loňských prezidentských voleb zaplatí. Podle nejmenovaného zdroje televize CNN z Bidenovy administrativy Spojené státy zveřejní možná již příští týden seznam sankcí, které kvůli novým zjištěním uvalí na Moskvu a také na Teherán. „Už jste byli svědky řady kroků v reakci na ruské použití chemických zbraní či pokus o vraždu (ruského opozičního předáka, pozn. red.) Alexeje Navalného. Brzy toho přijde více,“ poznamenal.

Biden zároveň v novém rozhovoru uvedl, že existují témata, u kterých je v zájmu Moskvy a Washingtonu spolupracovat. Při jednání se zahraničními lídry je podle něj nejdůležitější znát je. „Takže znáte Vladimira Putina. Myslíte si, že je to zabiják?“ zeptal se následně Stephanopoulos. „Hmm, myslím,“ odpověděl Biden. 

Nedlouho poté, co americký prezident označil Putina za zabijáka, povolalo Rusko svého velvyslance ve Washingtonu Anatolije Antonova do Moskvy ke konzultacím ohledně dvoustranných vztahů se Spojenými státy. Podle agentury TASS to oznámila mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina jasně svědčí o tom, že nový šéf Bílého domu nemá zájem zlepšit vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva na to bude brát zřetel, uvedl ve čtvrtek Putinův mluvčí podle agentury Reuters. Mluvčí Kremlu ve čtvrtek označil Bidenova vyjádření za "velice špatná" a bezprecedentní.

"V nadcházejícím období budeme analyzovat náš přístup (ke vztahům s USA), a to i během konzultací s naším velvyslancem," řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Podle agentury TASS tak okomentoval i další Bidenovo vyjádření, že navzdory výrokům na Putinovu adresu pokládá za možnou spolupráci s Ruskem v záležitostech, ve kterých mají obě země společné zájmy.

Moskva obvinění odmítá

Kreml obvinění o vměšování se do voleb odmítl, mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil tvrzení za nepodložená a neprůkazná. „Nesouhlasíme se závěry této zprávy ohledně naší země. Rusko se nevměšovalo do dřívějších voleb a nevměšovalo se ani do voleb loňských. Rusko nemá žádný vztah ke kampaním kteréhokoliv z kandidátů. V této souvislosti pokládáme zprávu za nesprávnou,“ řekl Putinův mluvčí novinářům listu Vedomosti.

Peskov současně vyjádřil politování, že tak „nekvalitní“ materiály slouží jako důvod k zavedení nových sankcí proti Rusku. „Taková linie škodí beztak pošramoceným rusko-americkým vztahům. Samozřejmě ani nijak nepřispěje k projevení alespoň minimální politické vůle normalizovat naše vztahy,“ zdůraznil.

Nicméně před novináři dal mluvčí najevo, že Moskva počítá s dalšími americkými sankcemi.  „Počínání našich oponentů je v tomto případě málo předvídatelné, a proto se přihlíží k jakýmkoliv pravděpodobnostem a jakýmkoliv scénářům jejich chování,“ řekl.

Americké tajné služby a vyšetřování někdejšího zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera došly k závěru, že se Rusko snažilo pomoci Trumpově zvolení již v roce 2016. Tehdy podle USA zahájilo skrytou propagandistickou kampaň namířenou proti někdejší kandidátce demokratů Hillary Clintonové.

Podle zveřejněné zprávy věděl ruský prezident Vladimir Putin o snahách o ovlivnění amerických voleb a pravděpodobně je sám řídil. DNI tvrdí, že se dva ukrajinští činitelé setkali s lidmi napojenými na Trumpa, kterým předali určité materiály, jež měly sloužit k zahájení oficiálního vyšetřování Bidenova vlivu na podnikání jeho syna na Ukrajině. Ruští agenti se rovněž podle USA snažili nabourat do účtů některých zaměstnanců firmy Burisma, kde Biden mladší působil několik let jako člen dozorčí rady, „pravděpodobně ve snaze získat informace spojené s rodinou prezidenta Bidena,“ uvádí se v dokumentu.

Rusko se rovněž podobně jako před čtyřmi lety údajně snažilo šířit na sociálních sítích zprávy znevažující demokraty a jejich prezidentského kandidáta stěžující si na snahy o cenzuru od velkých technologických společností. Moskva se rovněž snažila vyhrotit spory v americké společnosti týkající se rasových otázek, uvádí dokument.