V pátek přistál papež František jako vůbec první hlava katolické církve na bagdádském letišti. Je to také jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie. Čelí kvůli ní kritice, že shromážděné davy mohou vyvolat prudké zhoršení již tak špatné epidemické situace v Iráku. Papež ale návštěvou chce podpořit nepočetnou křesťanskou menšinu v zemi a také dál pracovat na zlepšení vztahů křesťanství s islámem.
"Přicházím jako poutník prosit Pána o odpuštění a smíření po letech války a terorismu, žádat od Boha útěchu srdcí a uzdravení ran," uvedl papež František ve svém poselství pro iráckou televizi ve středu večer s tím, že je poctěn, že může potkat církev mučedníků, která musela tolik vytrpět. Počet katolíků v zemi klesl od začátku americké invaze v roce 2003 z 1,4 milionu na dnešních pouhých 300 tisíc. Velký vliv mělo kromě války i brutální pronásledování křesťanů během tříleté vlády Islámského státu. Mnoho křesťanů raději uprchlo do Kanady, Jordánska, Turecka nebo Spojených států. Ti, kteří zůstali, žijí většinou na území iráckého Kurdistánu, kde ale pro změnu čelí "kurdifikaci" a Kurdové jim komplikovali například návrat na biblickou Ninivskou pláň, kde byli před Islámským státem početné křesťanské obce.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
