Armáda převzala moc nad Barmou. Su Ťij i prezidenta zadržují, obyvatelé jsou odstřižení od internetu

Barmská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Barmy ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu.

Zadržená barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila její strana Národní liga pro demokracii (NLD), že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat. K protestu proti převratu se připojili také představitelé rohingských uprchlíků v sousední Bangladéši.

NLD zveřejnila prohlášení na své oficiální stránce na Facebooku a uvedla, že tento apel Su Ťij napsala ještě před pondělním vojenským převratem. Spekulace o chystajícím se puči v Barmě kolovaly již několik týdnů, ale armáda je popírala.

"Kroky provedené armádou jsou činy s cílem uvrhnout zemi zpět do diktatury," uvádí se v prohlášení, pod nímž je jméno Su Ťij, ale nikoli její podpis. "Vyzývám obyvatele, aby to nepřijali, aby reagovali a bezvýhradně protestovali proti převratu provedenému armádou."

Prohlášení vydal předseda strany Win Chtein, který v rukou psané poznámce pod ním uvádí, že je autentické a odráží přání Su Ťij. "Na vlastní život přísahám, že tato prosba adresovaná lidu je skutečným prohlášením Do Aun Schan Su Ťij," napsal Win Chtein, s nímž se agentuře Reuters nepodařilo spojit.

Su Ťij je po pondělním vojenském převratu v domácím vězení v hlavním městě Neipyijtu. Napsala to japonská tisková agentura Kjódó. Armáda ráno kromě Su Ťij zadržela i prezidenta Win Myina a řadu nově zvolených poslanců vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD).

Svržení demokraticky zvolené vlády odsoudili také rohingští uprchlíci v Bangladéši, kam se příslušníci této převážně muslimské menšiny uchýlili kvůli násilí ve svém domovském Arakanském státě, jenž je součástí Barmy.

"My, rohingská komunita, ostře odsuzujeme ohavný pokus zabít demokracii," řekl agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru vůdce Rohingů Dil Muhammad. "Vyzýváme mezinárodní komunitu, aby se do věci vložila a obnovila demokracii za jakoukoli cenu," dodal.

Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.

Server BBC s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci.

Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace.

Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel.

Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.

Mezinárodní odsouzení

Česko vojenský převrat v Barmě odsuzuje, uvedlo na Twitteru ministerstvo zahraničních věcí. Zároveň vyjádřilo podporu legitimnímu vedení země a vyzvalo k okamžitému propuštění zadržených a k respektu výsledků listopadových parlamentních voleb.

Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN António Guterres vyjádřili znepokojení nad zprávami o převratu v Barmě a vyzvali barmskou armádu k propuštění šéfky tamní vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších politiků. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Zadržení šéfky nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a dalších barmských politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení barmské armády, aby respektovalo vůli barmského lidu a lidská práva a základní svobody.

"Vyzýváme barmské vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a lídry občanské společnosti a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu," citovala Reuters šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.

"Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podkopává přechod země k demokracii a že zatkla šéfku vlády Aun Schan Su Ťij a další civilní představitele Barmy," uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

"Spojené státy odsuzují jakýkoli pokus změnit výsledek nedávných voleb či znemožnit přechod Myanmaru k demokracii, a podniknou kroky proti těm, kteří jsou za tyto činy zodpovědní," pokračuje prohlášení Bílého domu. Myanmar je novější označení pro Barmu.

Americký prezident Joe Biden vyzval barmskou armádu, aby okamžitě předala moc, a pohrozil Barmě obnovením sankcí. 

"To, že armáda převzala v Barmě moc, zadržení Do Aun Schan Su Ťij a dalších představitelů a vyhlášení výjimečného stavu je útokem na přechod k demokracii a právnímu řádu," uvedl v prohlášení Biden. "V demokracii by síla nikdy neměla převážit nad vůlí národa ani usilovat o změnu volebního výsledku. Barmský národ téměř deset let pracuje na zavedení voleb, ustavení civilní vlády a na mírovém předání moci. Tento vývoj by měl být respektován," stojí dále v prohlášení.

Biden dodal, že USA zrušily protibarmské sankce, když země nastoupila cestu k demokracii, ale nebudou váhat s jejich obnovením. Situace "bude vyžadovat okamžité přehodnocení našeho sankčního zákona a pravomocí a pak budou následovat náležité kroky; USA budou hájit demokracii, kdekoli bude ohrožena," dodal americký prezident.

Také australská ministryně zahraničí Marise Payneová vyzvala k propuštění šéfky barmské vlády Su Ťij a dalších barmských politiků a podpořila výsledky listopadových parlamentních voleb v Barmě.

Japonsko v pondělí apelovalo na Barmu, aby nepřerušovala demokratický vývoj v zemi. "Je důležité, aby příslušné strany vyřešily situaci pokojně dialogem a v souladu s demokratickým procesem," uvedl hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató. Podobně se vyjádřilo i singapurské ministerstvo zahraničí, které rovněž vyzvalo k dialogu a pokojnému řešení situace.