Robot sestavený z kostek lega se nemotorně pohybuje v krabici. Každou chvíli narazí do stěny, chvilku do ní svou přední částí se senzorem strká. Když zjistí, že to dál nepůjde, otočí se a zkouší to jinudy. Chová se jako robotický vysavač, který se prohání sám po podlaze a změní směr, když narazí na překážku. Na rozdíl od vysavače ale robota neřídí žádný program. Ve skutečnosti je v něm nahrána digitální kopie mozku živého tvora - háďátka obecného.
V lidech tato podívaná, vytvořená vědci v rámci projektu Openworm, budí obvykle zprvu pocit úžasu, pak ale přijde mrazení v zátylku. Uvědomí si, že jednou by v nějakém robotovi mohli být zavřeni oni, a nevědí, jestli je to děsivé, nebo nadějeplné, když to zároveň slibuje nesmrtelnost.
Tyto pocity budou jedním z důvodů, proč jdou filmy, hry nebo knihy s tematikou digitalizace lidské mysli na dračku. Nejnověji to ve čtvrtek předvedla dlouho očekávaná hra Cyberpunk 2077, v den vydání ji hrál zároveň více než milion lidí, to je absolutní rekord. Hra je zasazená do budoucnosti, kde je možné svou mysl digitalizovat. Letos měl také premiéru seriál Upload od Amazonu a sklidil velký úspěch, hlavní hrdina se nechal nahrát do virtuálního prostředí a stal se de facto nesmrtelným. Reálná věda na rozdíl od sci-fi musí ale začínat malými krůčky a tím prvním je potřeba nejdříve dokonale pochopit fungování nervové soustavy primitivních organismů, kam háďátko patří.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
