Donald Trump se v posledních čtyřech letech stal synonymem pro populismus a jeho neformálním globálním vůdcem. Byli k němu připodobňováni lídři brexitové kampaně ve Velké Británii, filipínský autoritář Rodrigo Duterte, brazilský prezident Jair Bolsonaro, své sympatie mu opakovaně vyjadřovali čelní představitelé Práva a spravedlnosti v Polsku, francouzští lepenovci a konec konců do přízně se mu snažili vloudit i Miloš Zeman s Andrejem Babišem.

Ovšem politikem, který si v této společnosti zaslouží speciální postavení, není ani tak odcházející americký prezident, jako spíš maďarský premiér Viktor Orbán. Právě on je prototypem vladaře, který v sobě snoubí populismus a téměř k dokonalosti dotažené autoritářství. Tedy něco, po čem většina dalších zmíněných politiků pod vlivem jeho inspirace touží.

Mezi oběma muži panovala od roku 2016 velká soudržnost, Trump přivítal Orbána v Bílém domě a skládal mu tam poklony, maďarský lídr zase letos jasně podpořil Trumpa v předvolebním klání. V rozporu s diplomatickými zvyklostmi dokonce zaútočil na jeho soupeře Joea Bidena, jehož spolu s celou Demokratickou stranou obvinil, že světu vnucují "morální imperialismus".

Jaké jsou paralely mezi Trumpem a Orbánem? Proč jeden končí po čtyřech letech a druhý má moc ve své zemi pevně v rukách? A jsou si opravdu tak podobní? O tom v netradičním formátu přes zprávy mobilní aplikace diskutovali - uzavření na home officu - tři autoři Hospodářských novin, kteří pro vás sledovali i hektické zaoceánské dění posledních dnů. Zápis virtuálního trojkomentáře si můžete přečíst v následující infografice.

Zbývá vám ještě 20 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se