Při bojích v Náhorním Karabachu zemřelo přes 20 civilistů. Arménové obviňují Turky ze sestřelení jejich stíhačky

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u horské enklávy Náhorní Karabach pokračovaly v noci na úterý a neustaly ani přes den. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a prokuratura oznámili, že při úterním arménském ostřelování přišlo o život více než 20 civilistů a dalších několik desítek utrpělo zranění.

Arménské ministerstvo zahraničí naopak hlásilo, že při úterním ostřelování arménského města Vardenis byl zabit civilista. Jerevan také obvinil Turecko, že jeho letoun sestřelil arménskou stíhačku, což Ankara a také Baku popřely.

"Bohužel, počet zabitých civilistů u nás roste. K dnešnímu dni bylo zabito deset občanů, včetně rodiny skládající se z pěti lidí," prohlásil Alijev podle agentury Interfax při přebírání pověřovacích listin od nového pákistánského velvyslance. Později prokuratura informovala o dalších 12 mrtvých a 35 zraněných civilistech. Mluvčí ázerbájdžánské diplomacie prohlásila, že Baku vnímá arménské ostřelování osad jako válečný zločin.

Arménské ministerstvo obrany oznámilo, že turecký bojový letoun F-16, který přiletěl z ázerbájdžánského vzdušného prostoru, sestřelil nad Arménií arménskou stíhačku SU-25.

Pilot zasaženého stroje přitom zahynul.

Zprávu následně popřelo Turecko. "Arménie by se měla stáhnout z okupovaného území, místo aby se uchylovala k laciným propagandistickým trikům," řekl podle Reuters turecký mluvčí Fahrettin Altun.

Zprávu Jerevanu posléze dementovaly i ázerbájdžánské úřady.

Nepřátelské síly se snažily získat ztracené pozice protiútoky ve směru na Füzuli, Džebrail, Agdere a Terter, uvedlo ráno ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Arménské ministerstvo obrany naopak obvinilo ázerbájdžánské síly z ostřelování a náletu na posádku pohraničního města Vardenis, ležícího přímo na území Arménie a daleko od Náhorního Karabachu. Po zásahu ázerbájdžánským dronem tam podle ministerstva vzplál civilní autobus.

Resortní mluvčí Šušan Stepanjanová jako dezinformaci popřela ázerbájdžánské tvrzení, že právě z okolí města Vardenis na východě Arménie ostřelovalo arménské dělostřelectvo pohraniční oblasti na západě Ázerbájdžánu. Podle Baku na toto ostřelování ázerbájdžánská strana jen "adekvátně odpovídá".

Arménské ministerstvo obrany podle Interfaxu pohrozilo nasazením zbraní velkého doletu a velkého plošného účinku v odvetě za ázerbájdžánské ostřelování z těžkých raketometů TOS a Smerč, které "mění logiku bojových akcí a zvedají je na novou úroveň".

K ukončení bojů vyzval v úterý znepřátelené strany šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Německá kancléřka Angela Merkelová podle vládního mluvčího v telefonických rozhovorem s prezidentem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zdůraznila, že strany musí přestat bojovat a vrátit se za vyjednávací stůl. Francie opět dala najevo záměr zapojit minskou skupinu, vedenou Ruskem, aby spolu s Francií a USA přispěla ke zprostředkování jednání mezi znepřátelenými stranami. O situaci má za zavřenými dveřmi jednat Rada bezpečnosti OSN.

Vrcholní čeští politici v úterý také apelovali na arménské i ázerbájdžánské síly, aby zastavily boje a hledaly řešení konfliktu diplomatickými prostředky. Ve společném prohlášení to uvedli prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, předseda sněmovny Radek Vondráček (oba ANO) a ministři zahraničí, vnitra a obrany Tomáš Petříček, Jan Hamáček (oba ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO). 

Nejvyšší ústavní činitelé konstatovali, že boje v Náhorním Karabachu jsou nejkrvavější od roku 2016. "Vyjádřili politování nad množstvím obětí a shodli se, že rozsáhlá vojenská ofenziva musí skončit. Nejvyšší ústavní činitelé důrazně apelují na obě strany, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo, a udržitelné řešení hledaly pouze diplomatickým vyjednáváním," uvádí se ve společném prohlášení.

Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno. Agentura Reuters je v úterý označila za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Boje v Náhorním Karabachu pokračovaly přes noc, Arménie i Ázerbájdžán nasadily těžké dělostřelectvo

28. 9. 2020 ▪ 7 min. čtení