Česko nesplní závazek, který slíbilo v NATO, tedy dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta HDP. Po středečním jednání o rozpočtu ministerstva obrany to řekla ministryně financí Alena Schillerová. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (oba za ANO) je důležité, že nastoupená trajektorie výdajů ke dvěma procentům směřuje a počítá se s dalším nominálním růstem rozpočtu. V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což je oproti letošnímu roku výrazný nárůst. Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní kasy.
Výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Koalice slíbila, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP, tento závazek by se tak mělo podařit naplnit. V roce 2022 by rozpočet obrany podle Metnara činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP. Metnar po jednání řekl, že odchází spokojen a s dobrým pocitem.
Na úroveň z roku 2019 se ekonomika vrátí za tři roky, očekává Schillerová. Letos podle odhadů poklesne o 6,6 procenta
Dosáhnout dvou procent HDP ve výdajích na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo opakovaně, slíbil to například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo prezident Miloš Zeman. Odborníci už v minulosti varovali před tím, že vzhledem k plánům na zvyšování rozpočtu ministerstva obrany na nejbližší roky není reálné slib naplnit. V roce 2023 a 2024 by se rozpočet obrany pro dodržení závazku musel výrazně zvýšit až o cca 20 miliard korun ročně.
Schillerová i Metnar označili za důležité, že výdaje na obranu stoupají a ke dvěma procentům směřují. "Počítáme, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme," řekla ministryně.
Metnar zdůraznil, že důležité je zrealizovat strategické projekty a budovat schopnosti české armády. Za důležité označil, že nominálně rozpočet ministerstva neustále stoupá. Výdaje na obranu země každoročně rostou v řádu miliard korun, v roce 2014 byly zhruba 41 miliard korun. Armáda peníze potřebuje na modernizaci zbraní i techniky, které jsou kvůli výrazným úsporám z minulosti často desítky let staré.
Metnar v souvislosti s nedodržením závazku poznamenal, že nikdo nepočítal s příchodem současné krize. Neočekává, že by to pro Česko znamenalo v NATO reputační problém, protože alianční spojenci podle něj Česko hodnotí i podle naplňování investičních obranných plánů a dokumentů, účasti v misích nebo křivky směřování k dvěma procentům HDP.
Podle Schillerové je důležité, že rozpočet ministerstva obrany stoupá, protože armáda má závazky nejen v Severoatlantické alianci. Poukázala například na její zapojení do boje s pandemií koronaviru. Metnar poznamenal, že ministerstvo obrany plánuje v nejbližší době nakoupit například pásová bojová vozidla pěchoty, protiletadlovou a protiraketovou obranu, dělo ráže NATO nebo osobní terénní vozidla. Zdůraznil zároveň, že ministerstvo potřebuje dlouholeté plánování, protože připravit a dokončit zbrojní zakázky trvá několik let.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist