Premiéři Česka, Polska, Maďarska a Slovenska se na páteční schůzce visegrádské čtyřky (V4) shodli, že v Bělorusku se musí konat svobodné volby, a následně by Evropská unie měla Bělorusku nabídnout program hospodářské spolupráce. Tento přístup míní V4 prosazovat i na nadcházejícím summitu Evropské unie, oznámil hostitel páteční schůzky, polský premiér Mateusz Morawiecki na společné tiskové konferenci. Premiéři ve společné prohlášení odsoudili i pokus o umlčení předáka ruského opozice Alexeje Navalného.

"Základem jsou svobodné volby. Nemůžeme Bělorusům vnucovat, koho mají volit. Nic jim nemůžeme vnucovat. Musíme se vyvarovat ukrajinského scénáře. Bělorusové si musejí sami vybrat," zdůraznil český premiér Andrej Babiš, který podobně jako maďarský premiér Viktor Orbán ocenil polskou snahu prosadit v agendě EU "strategický přístup" k Bělorusku.

A to i včetně nabídky hospodářského programu jako "pozitivní alternativy" k spolupráci s Ruskem, jak objasňoval Morawiecki. "Všichni souhlasíme s tím, že v Bělorusku se musí konat svobodné volby, aby běloruský lid sám mohl rozhodnout o své budoucnosti. To je jednotné stanovisko," zdůraznil polský premiér. Ten se zmínil i o možnosti bezvízového styku s Běloruskem. Podle zahraničních agentur chtějí premiéři i tento záměr představit na summitu EU.

Babiš na tiskové konferenci opět čelil otázce ohledně nesouhlasu s účastí představitelky běloruské opozice na schůzce v Lublinu, který vyslovil ve čtvrtek. "V žádném případě nechci udělat unáhlený krok, který nebude v souladu s celoevropským postojem, nabije běloruské propagandě a v konečném důsledku tak zapůsobí kontraproduktivně," prohlásil premiér. Ve čtvrtek zdůraznil, že je důležité nastolit téma Běloruska na summitu EU. Uvedl také, že podporuje uspořádání svobodných voleb v Bělorusku. Připomněl, že se sešel s běloruskou menšinou v Česku, i to, že vláda schválila fond na pomoc Bělorusům postiženým režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.

"Byli bychom nejraději, kdyby se k tomu postavila celá Evropa, nejen V4," řekl českým novinářům. Na dotaz, zda by z nabídky hospodářského programu mohl těžit i režim Alexandra Lukašenka, kterého sám opakovaně označil za diktátora, premiér odvětil, že "je to nabídka pro Bělorusy - potom, co proběhnou svobodné volby".

"Nikdo z nás se netěší na druhou vlnu pandemie covidu-19, ale rychlost reakce vlád bude rozhodující faktor. Jsem rád, že jsme se dohodli na mechanismu koordinace, který nám umožní v řádu hodin dohodnout budoucí kroky," řekl Orbán o výsledcích debaty ohledně spolupráce V4 v této oblasti. Babiš dodal, že problém tkví v tom, že v EU mezi sebou epidemiologové nemluví, a to je záhodno zlepšit, a proto pokládá za velmi dobrý nápad vytvořit takovou komisi na úrovni V4. "Vzájemně jsme si největší obchodní partneři. Nebylo by dobré se omezovat, protože by to mělo ekonomické dopady," řekl.

Česko červenou zemí?

Matovič připustil, že Slovensko zvažuje zařazení Česka mezi rizikové země, ale vazby mezi oběma zeměmi jsou obrovské, a tak bude nutné rozhodnout nějakým kompromisem. "Byli bychom nejraději, abychom nemuseli přijmout žádné opatření na hranicích," řekl. Slovenský krizový štáb o tom má rozhodnout podle Matoviče v pondělí. To potvrdil po pátečním jednání pandemické komise vlády také slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Slovensko bude podle něj v pondělí rozhodovat i o uzavření hranic s Ukrajinou. 

"Bylo by to samozřejmě špatně, protože by to ovlivnilo pohyb osob a mělo ekonomické dopady. Doufejme, že se to nestane," řekl Babiš českým novinářům po skončení schůzky. V4 by se měla podle Babiše vyvarovat omezení, protože tyto státy mají spolu největší obchod i výměnu lidí.

"Na konziliu jsme jako odborníci jednoznačně konstatovali, že Česká republika v plném rozsahu splňuje kritéria červené, tedy rizikové země. Rakousko se rovněž dostává do červené zóny," uvedl Krajčí. Dodal, že výhodou Rakouska oproti Česku je skutečnost, že z jeho rizikových regionů ohledně koronaviru je blízko hranic se Slovenskem pouze Vídeň. Krajčí řekl, že situace v Česku je vážná a není velká naděje rychle zvládnout nástup infekce, který označil za hrozivý. 

Předsedové vlád visegrádské čtyřky také vyzvali ruské úřady k vyšetření případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného, odhalení pachatelů a jejich potrestání. "Veřejnost v zemích V4 je vzhledem k historickým zkušenostem zvláště citlivá na jakékoliv případy politicky motivovaných pokusů o umlčení politických oponentů," praví se ve společném prohlášení, naléhajícím rovněž na mezinárodní vyšetřování použití nervově paralytické látky, zakázané mezinárodními úmluvami.

Premiéři podle hostitele jednali také o nerovnováze obchodu s Čínou či o pomoci Řecku po tragédii, která postihla uprchlický tábor Moria na ostrově Lesbos.