Česko do konce století přijde o čtyři miliony obyvatel, Čínu v počtu lidí předběhne Nigérie, ukazuje studie

Růst světové populace by měl dojít svého vrcholu ve druhé polovině tohoto století, kdy na Zemi bude téměř 10 miliard lidí. Následně však tento počet začne klesat a v roce 2100 by na planetě mělo žít již jen kolem 8,8 miliardy lidí. Vědci v této souvislosti předpokládají převratné změny, které naruší rovnováhu světa i jednotlivých společností. Počet obyvatel výrazně klesne například v Japonsku, Číně, ve Španělsku nebo i v České republice. Růst naopak zaznamená subsaharská Afrika, ale také Austrálie, USA nebo Velká Británie. Uvádí to studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), jež vyšla v úterý v odborném časopise The Lancet. 

Ředitel IHME Christopher Murray v rozhovoru s agenturou AFP řekl, že výsledek studie považuje za dobrou zprávu v tom smyslu, že méně lidí znamená menší tlak na produkci potravin a méně emisí oxidu uhličitého. Jiná věc je změna složení obyvatelstva. "Převrácení věkové pyramidy bude mít hluboké a negativní důsledky na ekonomiku a rodiny, komunity i společnosti," řekl Murray, který připustil, že závěry studie nejsou nezvratné a vývoj v jednotlivých státech mohou ovlivnit politické změny.

V současnosti na světě žije 7,7 miliardy lidí. Vědci dospěli k závěru, že v roce 2064 dosáhne demografická křivka vrcholu s 9,7 miliardy lidí, ale pak začne klesat a v roce 2100 bude na planetě 8,8 miliardy obyvatel. 

Postará se o to podle studie z velké části rozvoj vzdělání dívek a dostupnost antikoncepce. Zatímco nyní na jednu ženu připadá v průměru 2,37 dítěte, v roce 2100 toto číslo spadne na 1,66. 

Největší úbytek populace postihne 23 zemí v Evropě a Asii - počet jejich občanů se sníží nejméně na polovinu. V Japonsku to bude snížení ze 128 milionů na 60, v Thajsku ze 71 na 35, ve Španělsku ze 46 na 23, v Itálii ze 61 na 31, v Portugalsku z 11 na 4,5 a v Jižní Koreji z 53 na 27 milionů. 

Podle studie počet obyvatel klesne i v České republice. Zatímco v roce 2017 zde žilo přes 10 a půl milionu lidí, vědci očekávají, že na konci století to bude jen 6,7 milionu. Data uvádí, že Česko dosáhne nejvyššího počtu obyvatel již v letošním roce, dále bude jen klesat. Podle údajů Českého statistického úřadu v České republice letos v březnu žilo 10,7 milionu lidí. 

Češi budou do roku 2100 vymírat. Od roku 2060 bude každý třetí senior, vyplývá z nových dat Českého statistického úřadu

28. 11. 2018 ▪ 3 min. čtení

Polsko v počtu obyvatel klesne z více než 38 milionů na 15. Slovensko bude mít v roce 2100 podle studie jen 2,6 milionu občanů, což je pokles o tři miliony oproti dnešku.

Některé země ale budou takového trendu ušetřeny - například ve Francii se 65 miliony obyvatel jich má být na konci století 67 milionů.

V subsaharské Africe se počet obyvatel může až ztrojnásobit z jedné na tři miliardy. Nejlidnatější bude Nigérie, počet obyvatel zde stoupne z 206 na 790 milionů, a Nigérie se tak stane druhou nejlidnatější zemí po Indii a předstihne Čínu. Ta má nyní 1,4 miliardy občanů a do roku 2100 může tento počet klesnout o polovinu na 730 milionů lidí. Úbytek práceschopného obyvatelstva zbrzdí její ekonomický růst.

Změna rovnováhy

Budoucí demografický vývoj, který zahrnuje také údaje o úmrtnosti a migraci, bude v jednotlivých zemích a regionech odlišný, změní se ekonomické a geopolitické mapy a síla jednotlivých států nebude definována jenom množstvím obyvatel.

Kvůli změnám složení populace Číny, jejíž počet obyvatel začne klesat v roce 2024, podle předpovědí nahradí USA na prvním místě žebříčku nejsilnějších ekonomik kolem roku 2050. Spojené státy, jež dosáhnou vrcholu až v 60. letech, ji ale mohou ke konci století opět předběhnout, pokud bude imigrace doplňovat tamní snižující se plodnost. Oproti nynějším počtům by v USA mělo do konce století přibýt přes deset milionů lidí.

"Musíme se připravit na opravdu nový svět," řekl k tomuto výhledu šéfredaktor The Lancetu Richard Horton. Ředitel IHME Murray dodal, že to bude svět, v němž bude žít mnohem méně práceschopných lidí a v němž osmdesátníků bude šestkrát více než nyní - až 866 milionů oproti nynějším 141.

Indie, která bude mít v roce 2100 navzdory poklesu obyvatel stále největší počet práceschopných lidí, se stane třetí nejsilnější ekonomikou světa. V roce 2017 byla sedmá. Změna rozložení obyvatelstva přispěje i ekonomice Nigérie, která se posune z nynějšího 28. místa na deváté. 

Japonsko navzdory výraznému poklesu počtu obyvatel a tím i práceschopných lidí zůstane v první čtveřici až do roku 2100. Naopak Polsko, které bylo v roce 2017 23., spadne do konce století na 44. příčku.

Ovlivnění demografické křivky

"Bude třeba přehodnotit sociální a zdravotnický systém," myslí si Murray. Jeho kolega Emil Vollset předpokládá, že v mnoha zemích se téma snižování počtu obyvatel zpolitizuje. Změnu demografické křivky je podle něj možné dosáhnout sociální politikou, která ženám umožní mít větší počet dětí a přitom pracovat.

Studie rovněž navrhla, že úbytek pracovní síly by mohl být vyrovnán přistěhovalectvím, přičemž země, které propagují liberální přistěhovalecké politiky, jsou schopny lépe udržovat počty obyvatelstva a podporovat hospodářský růst.

O financování respektovaného IHME se stará nadace Billa a Melindy Gatesových. Ústav pro svou studii čerpá údaje ze světových studií veřejného zdraví. 

Závěr studie se však neshoduje s prognózami OSN. Podle nich by na konci století mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více. OSN ve své poslední zprávě o demografickém vývoji předpokládá, že v roce 2050 by na Zemi mohlo žít 9,7 miliardy lidí a o padesát let později pak 10,9 miliardy. 

Studie OSN například počítá s menším úbytkem plodnosti. Ve 185 ze 195 zemí, jimiž se studie zabývá, bude v roce 2100 údaj průměrné plodnosti na jednu ženu nižší než 2,1. IHME počítá s údajem 1,66 dětí na ženu. 

John Wilmoth z oddělení OSN, které se zabývá sledováním populace a které připravuje studii každé dva roky, pro New York Times uvedl, že některé předpoklady o změnách populace, z nichž vychází studie, se nemusí naplnit. Jedna z nich se například týká míry porodnosti. "Je extrémní předpokládat, že státy s nízkou porodností v následujících osmdesáti letech neudělají nic proto, aby ji zvýšily a vyřešily tak svůj problém," říká Wilmoth. Přesto ale oceňuje, že podobné modely růstu světové populace vznikají.