Spojené státy jsou tak velké, že jejich hlavním rysem je rozmanitost. A to se týká i jednotlivých institucí a vlády, která může být a je místo od místa naprosto odlišná. Toho, co Američany sjednocuje, je velmi málo: důraz na svobodu, jednotná měna dolar, federální ústava – a armáda.
To, jak jsou ozbrojené síly pro jednotu Ameriky důležité, nyní prověřuje prezident Donald Trump, když armádu povolal na potlačení protestů po zabití Afroameričana George Floyda bělošskými policisty v přímém přenosu. Od protestů proti válce ve Vietnamu se neobjevilo kolem americké armády tak silné politické pnutí jako nyní. A vojáci, respektive nejvyšší velení, nezůstali potichu.
Nevoli s nasazením vojáků, kteří na rozdíl od národní gardy nebo policie podléhají prezidentovi a federálním úřadům, vyjádřil ministr obrany Mark Esper. Tomu se nelíbí, že prezident chtěl k použití armády využít zákon z roku 1807 o potlačení vzpoury.
Jasné prohlášení odsuzující rasismus a diskriminaci a výzvu k udržení jednoty vydalo třeba velení amerického vojenského námořnictva. Šéf sboru náčelníků štábů, tedy nejvýše postavený americký voják generál Mark Milley vydal výzvu, v níž upozorňoval vojáky, že přísahali dodržovat ústavu, která dává Američanům právo "na svobodu projevu a mírová shromáždění".
Američtí velitelé tyto výzvy chtěli zveřejnit dřív, ale vedení Pentagonu jim podle deníku Wall Street Journal první týden po zabití Floyda doporučilo spíš být zdrženliví. To se změnilo poté, co Trump nařídil silou vyklidit park vedle Bílého domu, aby se mohl dojít vyfotit s biblí k demonstranty poničenému kostelu svatého Jana. Tam ho doprovázel i ministr obrany Esper a generál Milley.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
