Britský premiér Boris Johnson se k pandemii nového koronaviru zpočátku stavěl o poznání váhavěji než lídři ostatních evropských zemí. Dlouho odmítal zavést striktní omezení pohybu známá z Itálie či třeba z Česka. Odhodlal se k nim teprve poté, co mu vědci ukázali modely, podle nichž přístup jeho vlády povede ke smrti stovek tisíc lidí. Británie následně velmi přísná omezení zavedla také. Nyní je ale v Evropě výjimkou – na rozdíl od drtivé většiny ostatních zemí ještě žádné zákazy nezrušila a zatím nemá ani žádný plán na to, jak k tomu dojde. Vláda by ho měla představit až v neděli.

"Děláme pokrok a myslím si, že to nejhorší už máme za sebou," prohlásil Johnson. Varoval ale, že "to nejhorší, co bychom nyní mohli udělat, je, kdybychom opatření uvolnili příliš brzy". Británie tak chce počkat na to, až bude mít jistotu, že po zmírnění restrikcí počet nových případů nezačne opět rychle růst. Pokud by k tomu došlo, hrozilo by, že britské zdravotnictví nebude mít dostatečné kapacity na léčení všech pacientů. Sám Johnson koronavirem onemocněl a několik dní strávil na jednotce intenzivní péče. Podle svých slov byl v ohrožení života.

Opozice i řada expertů vládě vyčítala, že dosud nedokázala předložit jasný plán toho, kdy a za jakých podmínek současné zákazy začne zmírňovat. Britové, podobně jako až donedávna Češi, smí kvůli šíření koronaviru ze svých domovů vycházet jen ve zcela nezbytných případech. V zemi jsou nadále zavřené všechny obchody kromě těch nezbytně nutných, jako jsou potraviny či lékárny. Do zaměstnání smí dojíždět jen ti lidé, kteří nemůžou pracovat z domova. 

Podle kritiků vláda tato opatření zavedla, v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě, pozdě, a i proto má Británie vysoký počet nakažených i nejvíce mrtvých v Evropě. S podezřením na onemocnění covidem-19 zemřelo v Británii od počátku epidemie více než 32 000 lidí.

Johnson a jeho ministři či vědečtí poradci namítají, že na posouzení toho, jak země pandemii zvládla, je nyní příliš brzy. Klíčové podle nich bude až to, jak se jednotlivým státům podaří vyrovnat se s rizikem druhé vlny nákazy, která může přijít po rozvolnění současných přísných omezení.

Britům se v poslední době daří vyrovnat zpoždění, které nabrali v rozsahu testování lidí na přítomnost nového koronaviru.

Nyní dělají víc než sto tisíc testů denně, byť z hlediska počtu testů na obyvatele stále zaostávají za Němci či Italy. Vepředu jsou naopak, co se týče takzvané chytré karantény - mezi 140 tisíci obyvateli ostrova Wight na jih od Anglie v úterý spustili mobilní aplikaci, která upozorní ty občany, kteří přišli do styku s někým, u něhož se potvrdila nákaza. O rozšíření podobného systému usiluje i Česko. 

"Stažením této aplikace chráníte své zdraví, zdraví vašich blízkých a zdraví společnosti," prohlásil ministr zdravotnictví Matt Hancock. Aplikaci by si nejprve měli stáhnout pracovníci ve zdravotnictví. Do konce týdne pak má být k dispozici všem obyvatelům ostrova.

Vláda doufá, že si ji do svých mobilních telefonů nainstalují prakticky všichni, aby měla co největší účinek. Zároveň ubezpečuje, že nehrozí žádné zneužití citlivých osobních údajů.

Kabinetu se naopak zatím nedaří domluvit s odbory na podmínkách opětovného fungování firem – řada z nich zavřela nuceně, jiné se k tomu zase rozhodly z preventivních zdravotních důvodů nebo kvůli ztrátě odbytu. Vláda chce, aby společnosti před otevřením připravily plán na ochranu zdraví zaměstnanců. Například by měly zajistit udržování dostatečných rozestupů mezi pracovníky nebo dezinfekci svých provozů. Podle odborů to ale nestačí – stěžují si například na nedostatek ochranných pomůcek nebo na to, že v některých firmách nelze dodržování rozestupů vzhledem k charakteru výroby zajistit.