Jižní Korea znovu poslouží jako příklad pro svět. Zkrotila virus, nyní navzdory pandemii pořádá i volby

Různé druhy výjimečných stavů kvůli globální pandemii koronaviru využívají často političtí lídři po světě k utužení své moci. V Evropě je to například Viktor Orbán v Maďarsku nebo Jaroslaw Kaczyński v Polsku, v Asii zase vládci v Kambodži, Thajsku nebo na Filipínách. Jedna demokratická země, která si vede dobře v boji s nemocí covid-19, se ale rozhodla, že neodloží parlamentní volby právě proto, aby ujistila své občany, že na zavedeném systému se nic nemění, protože má sama z historie zkušenosti s diktaturou. Jižní Korejci si tak ve středu 15. dubna zvolí nové poslance v parlamentu.

Jihokorejce tak bude znovu sledovat celý svět. Poté, co si efektivně poradili s pandemií, nyní provádějí volební experiment za dodržování pravidel a zákonů. Pokud se to podaří, získají zastánci ústavnosti a liberální demokracie pádný argument i v době, kdy většina demokratického světa žije a funguje v omezeném režimu, jenž nahrává těm, kteří chtějí svoji moc v této situaci posilovat.

Za normálních okolností by volby všech 300 poslanců jednokomorového parlamentu rozhodovala témata, jako je stav ekonomiky nebo vztah k Severní Koreji. Nyní ale experti očekávají, že hlasování bude v zásadě referendem o tom, jak administrativa prezidenta Mun Če-ina zvládla pandemii. Výsledek se ale nepochybně promítne i do prezidentových snah, dojednat spolupráci se Severní Koreou nebo omezit moc obřích firemních konglomerátů – chaebolů. Prezidentské volby jsou v Jižní Koreji v plánu za dva roky.

Čína omezuje akademiky pátrající po původu koronaviru. Na zveřejnění výzkumu je nově potřeba povolení úřadů

13. 4. 2020 ▪ 2 min. čtení

Odložení voleb se chvíli diskutovalo, ale protože Jižní Korea má nízké nové přírůstky nemocných a propracovaný systém odhalování nových nakažených, z nichž většina jsou v posledním týdnu navrátilci z ciziny, vláda se rozhodla s přípravou voleb pokračovat. Za poslední týden to byly jen nízké desítky nových případů denně. Ke 13. dubnu uvádělo jihokorejské ministerstvo zdravotnictví 10 537 registrovaných případů nakažených a 217 obětí pandemie.

"Volby se v korejské historii nikdy neodložily, ani během korejské války, ani během epidemie viru H1N1," zdůraznila na serveru The Diplomat Duyeon Kimová, analytička mezinárodní organizace International Crisis Group.

Pro hlasování samotné přijala ústřední volební komise řadu zdravotních opatření: Voliči, kteří při čekání mají dodržovat více než metrové rozestupy, musejí přijít v rouškách. Při vstupu do vydezinfikovaných volebních místností si sami dezinfikují ruce a dostanou rukavice. Bude jim změřena teplota, a pokud bude vyšší, musejí odejít do jiných, speciálních volebních místností, které budou po jejich návštěvě vydezinfikovány. Lidé v karanténě mohou volit korespondenčně, stejně jako hospitalizovaní pacienti.

Kritici poukazují ovšem na fakt, že nemohou volit korejští občané trvale žijící v zahraničí, protože kvůli pandemii nemohou volební procedury zpracovat zastupitelské úřady v zahraničí, odkud Korejci volí poštou. To je ovšem jen drobnost ve srovnání například se situací v Polsku, kde se vládní strana Právo a spravedlnost snaží dostat lidi k prezidentským volbám i za cenu rychlé a radikální změny volebního zákona na poslední chvíli. Poláci budou moci volit korespondenčně, ale státní pošta na takovou operaci není připravena a hrozí, že tisíce lidí budou stát ve frontách a zhorší tak nákazu koronavirem. Volit v prezidentských volbách chce zhruba třetina Poláků. Zároveň volby nebudou férové, protože kromě prezidenta Andrzeje Dudy nikdo v zásadě nemůže kvůli restrikcím vést volební kampaň.

Kampaň v Jižní Koreji běží na plné obrátky, i když s jistými omezeními. Země epidemii podchytila v zárodku, zavedla chytrou karanténu, povinné nošení roušek nebo testování v autech podobné restauracím drive-in. Na tuto reakci byla připravena díky dřívějším zkušenostem s epidemiemi SARS nebo H1N1.

K volbám mohli Jihokorejci přijít už od minulého týdne, mnoho z nich stálo trpělivě před volebními místnostmi ve vyznačených rozestupech a v rouškách na obličeji. Hlasovat jich podle průzkumů chtělo více než sedmdesát procent. Pozorovatelé předpokládají, že v parlamentu získají většinu levicoví progresivci, kteří jsou nakloněni politice prezidenta Mun Če-ina. Jeho podpora kvůli tomu, jak se vláda vypořádává s krizí, vzrostla oproti lednu o více než deset procent a zhruba dvě třetiny Korejců v průzkumech hodnotí reakci na krizi kladně.

Jižní Korea se přesto agresivně nechlubí ve světě svými úspěchy v boji proti covid-19, i když aktivně spolupracuje s mnoha státy. S Českem například organizuje návrat stovek Čechů a občanů dalších států Evropské unie z Austrálie a Nového Zélandu, které přepraví přes Soul do Evropy letouny Korean Air. Zpátky z Evropy domů se zase vrátí desítky Jihokorejců.

Soul také dodá do Spojených států nejméně 600 tisíc svých nově vyvinutých testů na přítomnost koronaviru. Spojené státy se nyní stávají epicentrem pandemie a kvůli odmítání vážnosti situace prezidentem Donaldem Trumpem na to není Amerika připravená. Chybí ji zdravotnické vybavení i společné postupy, jak omezovat šíření koronaviru. V tom všem může být Jižní Korea svým spojencům příkladem.

Jihokorejské parlamentní volby samozřejmě nejsou bezproblémové. Část v zahraničí žijících Korejců chce nemožnost hlasování napadnout u ústavního soudu. Doma se zase podle týdeníku The Economist živě diskutuje o novele volebního zákona z doby před pandemií, která upravuje smíšený volební systém a posiluje jeho proporční část. Předchozí podoba zvýhodňovala dvě největší strany, nynější verze zvyšuje šance těch malých. Kandiduje třicet pět stran, o čtrnáct více než v předchozích volbách, ale největší strany jsou kritizovány, že si uměle vytvořily "satelitní" formace, aby posílily své pozice v parlamentu případným budoucím spojenectvím. Volební komise na tom zatím neshledala nic protiprávního.