Proti koronaviru si lidé vytváří imunitu, státy mohou začít s návratem k normálnímu životu, tvrdí v předběžné zprávě němečtí vědci

Nový koronavirus je výrazně méně smrtelný, než vědci až dosud odhadovali, tvrdí tým německých odborníků. Ti otestovali 1000 obyvatel jedné části německého města Heinsberg, ležícího na hranicích s Nizozemskem, která byla pandemií zasažena velmi silně. Podle předběžných výsledků, které zveřejnili, si lidé proti onemocnění už vytvářejí imunitu. Díky tomu tak Německo může rušit přísná omezení, která zavedlo, a začít s návratem k normálnímu životu. Řada dalších vědců ale tyto závěry odmítla jako předčasné nebo nepodložené.

V Heinsbergu koronaviru podlehlo jen 0,37 procenta nakažených osob, tvrdí tým vědců, které vedl profesor Hendrik Streeck, ředitel Institutu virologie na univerzitě v Bonnu. Dosavadní odhady přitom mluví o tom, že smrtnost, tedy podíl zemřelých lidí z těch, kteří se nakazí, je u nového koronaviru víc než pětinásobná. Pokud by skutečná míra smrtnosti opravdu dosahovala 0,37 procenta, nebyla by výrazně větší, než u běžné sezonní chřipky. U ní se obvykle udává smrtnost kolem 0,1 procenta.

Podle Streecka se koronavirem ve zkoumané části Heinsbergu nakazilo 15 procent obyvatel. A prakticky u všech se už proti onemocnění vytvořila imunita. "Můžeme začít s rušením karanténních opatření," prohlásil proto profesor Streeck. Tvrdí tedy, že je možné zrušit přísné omezení volného pohybu a postupně otevřít obchody, restaurace či školy, ovšem s tím, že lidé musí nadále dodržovat pravidla, jako je pečlivé mytí rukou, nebo udržování bezpečných rozestupů na veřejnosti. Pokud možno v izolaci by nadále měli zůstávat jen lidé patřící mezi "zranitelné skupiny", což jsou především občané s jiným vážným onemocněním, především v tom případě, že jsou vyššího věku. "Imunita lidem vydrží šest až 18 měsíců," prohlásil Streeckův kolega z výzkumu v Heinsbergu profesor Gunther Hartmann s tím, že jde zatím jen o odhad.

Na základě výsledků studie z Heinsbergu chce začít s uvolňováním současných přísných omezení i premiér německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet. Heinsberg do této spolkové země patří. "Můžeme přejít k dalšímu kroku – k návratu k odpovědné normalitě," prohlásil Laschet. Na středeční schůzce premiérů všech spolkových zemí s německou kancléřkou Angelou Merkelovou bude požadovat, aby takový návrat v Německu co nejdříve začal.

Závěry vědců na základě dat získaných mezi obyvateli Heinsbergu ale následně řada dalších odborníků odmítla. "Vysvětlili toho tak málo, že prostě nemůžeme všemu rozumět," prohlásil profesor Christian Drosten, ředitel Institutu virologie v berlínské nemocnici Charité. Ten je považován za jednoho z největších světových odborníků na koronaviry a svým poradcem ho ustanovila i kancléřka Merkelová.

Itálie je z nejhoršího venku. Po Velikonocích otevře obchody i firmy, metrové rozestupy budou platit dál

9. 4. 2020 ▪ 4 min. čtení

Drosten i někteří jeho kolegové poukazují na to, že zatím neexistuje spolehlivý test, který by dokázal určit, jestli se v těle člověka proti novému koronaviru skutečně tvoří protilátky. Závěr, že obyvatelé Heinsbergu, kteří onemocnění prodělali, už vůči němu získali imunitu, je tedy předčasný. Lidé v tomto německém městě ve skutečnosti mohou mít protilátky proti běžné chřipce, nikoliv novému koronaviru. "Uplynul jen zhruba měsíc od konce chřipkové sezóny," upozornil Drosten.

Tento profesor i někteří jeho kolegové navíc profesoru Streeckovi, který výzkumy v Heinsbergu vedl, vyčítají i další údajné chyby. Prý například do svých závěrů zahrnul příliš mnoho lidí žijících pohromadě v jedné domácnosti, kvůli čemuž pak výsledky nejsou přesné.

Streeck ale kritiku odmítl. Tvrdí, že se při sběru vzorků řídil všeobecně uznávanými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). "Tato doporučení jsme dokonce překročili," řekl Streeck deníku Tagesspiegel. Odmítl i výčitky, že zveřejnil předběžné výsledky svého výzkumu, i když ještě není hotov a neprošel vědeckou oponenturou. "Předběžné výsledky se na vědeckých kongresech zveřejňují každou chvíli a jdou do celého světa. Jen takový postup umožňuje, aby vědecká diskuse byla vedena na základě dat, která jsou aktuální," brání se Streeck.