Země Evropské unie co nejdřív zruší zákaz vývozu zdravotnických pomůcek do jiných členských států. Shodli se na tom premiéři a prezidenti zemí unie, kteří jednali ve čtvrtek pomocí videokonference. Vývoz respirátorů a roušek zakázalo i Česko. Podle informací HN ho zruší v příštích dnech. Jednání mělo původně trvat jen dvě hodiny, nakonec se ale kvůli hádce ohledně solidarity mezi zeměmi eurozóny protáhlo na šest hodin. 

Lídři států sedmadvacítky připomněli, že mimo území EU je nyní možné pomůcky vyvézt pouze po získání speciálního povolení. Díky tomu nehrozí, že by tento materiál ze států unie mizel. Vývoz i pro ostatní země unie zakázaly po propuknutí pandemie koronaviru kromě Česka také Německo či Francie, ale mezitím ho už zrušily. Kritici opatření upozorňovali, že ztěžuje vzájemnou pomoc mezi státy a také dovoz už objednaných dodávek pomůcek. Česko tak omylem zadrželo roušky, které si objednala Itálie, jeho vlastní objednávky se zase kvůli nejasnostem zpozdily v Maďarsku či Německu.

Lídři zemí EU ve společném prohlášení uvedli, že v zájmu zvládnutí nákazy "všechny státy přijaly rozhodné kroky". Každá země podle svých vlastních pravidel přijala opatření, jako je uzavření škol, obchodů či restaurací nebo omezení volného pohybu. Společně pak státy unie rozhodly o uzavření vnějších hranic – tedy se zeměmi, které členy EU nejsou. "Budeme i nadále rozhodně reagovat na vyvíjející se situaci a bojovat s krizí. Musíme mobilizovat veškerou svou energii, abychom ochránili naše občany a pomohli našemu zdravotnictví," prohlásil předseda Evropské rady, tedy summitu lídrů, Charles Michel.

Země jako Česko, Slovensko či Dánsko už dříve uzavřely i své hranice s ostatními zeměmi unie. Premiéři či prezidenti na summitu slíbili, že "zajistí hladký chod na hranicích pro osoby i pro zboží". Zároveň uvedli, že pendleři, kteří za prací dojíždějí do jiného členského státu unie, musí být schopni svou práci nadále vykonávat, aniž by to přispívalo k šíření nákazy. Česko občanům dojíždění za prací do Německa či Rakouska umožňuje až na výjimky pouze v případě, že si tam najdou ubytování, a nebudou se tak po skončení pracovní doby vracet zpět.

"Ze současné krize se musíme poučit," konstatovali také lídři zemí EU. Podle nich je nutné, aby v reakci na krize měla do budoucna unie větší slovo – momentálně je oblast zdravotnictví prakticky úplně v kompetenci jednotlivých členských států, které spolu své kroky proti šíření koronaviru zpočátku koordinovaly jen zcela minimálně. Chtěly by proto, aby vzniklo Evropské centrum pro řízení krizí. Jaké konkrétní pravomoci by mu chtěly dát, ale zatím neuvedly.

"Naše kroky v boji s virem musíme koordinovat," uvedl český premiér Andrej Babiš (ANO). Oznámil, že Česko dává zdarma k dispozici technologii na produkci respirátorů 3D tiskárnami, kterou vyvinuli vědci z pražského ČVUT. "Obratem je začnou vyrábět v Itálii," napsal Babiš na Twitteru. Za klíčový označil společný nákup zdravotnických prostředků. Ten organizuje Evropská komise a státy unie, které o něj mají zájem, se mohou přihlásit. 

Premiéři a prezidenti se také shodli, že je nutné "začít připravovat opatření nezbytná k tomu, aby se naše společnosti mohly vrátit k normálnímu způsobu fungování". Dali Evropské komisi za úkol, aby připravila postup pro to, jak co nejrychleji obnovit hospodářský růst – je prakticky jisté, že kvůli nynějším drastickým opatřením proti šíření onemocnění se hospodářství prakticky všech států EU hluboce propadne.

Všechny země už přijaly opatření na podporu svých zaměstnanců, živnostníků či firem. Přispěje také společný evropský rozpočet – Česko z něj na boj s koronavirem dostane v přepočtu zhruba 30 miliard korun.

Země platící eurem se snaží domluvit, jak následkům očekávaného hlubokého propadu ekonomiky čelit společně. A to pro případ, že by se opět vrátila dluhová krize, kvůli níž musely zhruba před 10 lety požádat o pomoc Řecko, Irsko či Portugalsko. Podpora ekonomiky bude všechny země stát obrovské částky. Například Itálie, nejvíc zasažená šířením onemocnění, ale má už dnes státní dluh přesahující 130 procent jejího hrubého domácího produktu.

To je v rámci EU druhá nejvyšší hodnota po Řecku. Na podporu hospodářství zasaženého koronavirem bude Řím potřebovat desítky, či spíše stovky miliard eur, což jeho státní dluh ještě výrazně zvýší. Otázkou je, jestli to nevyleká světové finanční trhy, které by Itálii mohly přestat půjčovat – podobně, jako se to v minulosti stalo Řekům či Irům, případně, ze států s vlastní měnou, Maďarům či Lotyšům. "Této možnosti se každý bojí a současná krize, jejímž je Itálie v Evropě epicentrem, to opět připomíná," řekl Kenneth Wattret z analytické společnosti IHS Markit.

Italský premiér Giuseppe Conte proto na summitu požadoval pokrok ohledně vytvoření společného dluhopisu eurozóny. Za něj by společně ručily všechny země platící eurem. Celkem devět států, například Itálie, Francie, Slovinsko či Irsko, už tento týden vyzvalo k vytvoření takového dluhopisu, takzvaného eurobondu. Jeho prodej by umožnil levně financovat opatření na zmírnění následků současné pandemie. Nizozemsko, Německo či Rakousko jsou ale proti.

Kvůli hádce ohledně společných dluhopisů summit trval trojnásobně déle, než se plánovalo podle původního programu. Lídři zemí EU se nakonec domluvili, že ministři financí států platících eurem "představí během dvou týdnů návrhy". Ty by měly vzít v úvahu "bezprecedentní povahu" současné krize.

Itálie, Španělsko či Francie argumentují tím, že šíření nákazy zasahuje všechny země, a proto by mu měly čelit společně. Nebylo by podle nich fér, aby například Itálie nemohla kvůli obavě trhů z jejího velkého zadlužení nasadit na zvládnutí krize obrovské částky, které nejspíš budou potřeba. Pokud by navíc Itálie kvůli nedostatku peněz nedokázala následky krize zvládnout, dopadlo by to na všechny státy eurozóny i EU.

Nizozemci, Rakušané či Němci namítají, že myšlenka na zavedení společných dluhopisů není nová a řada členských států ji vždy odmítala s tím, že každá země by měla být schopna své dluhy zvládnout sama. Nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra prohlásil, že je chybou některých států, že nedokázaly své zadlužení stlačit na nižší hodnoty, což by jim nyní umožnilo použít na boj s šířením koronaviru více peněz.