USA a Tálibán podepsaly mírovou dohodu. Vojska USA a NATO se ze země do 14 měsíců stáhnou

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Tálibán v sobotu v katarské metropoli Dauhá podepsaly historickou dohodu, která je základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu do 14 měsíců a politické urovnání poměrů v zemi. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters prohlásil, že věří, že dohoda mezi USA a Tálibánem povede k trvalému klidu zbraní v zemi. Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří.

Delegaci USA na podpisové ceremonii vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který vyjednávání s Tálibánem od roku 2018 vedl. Tálibán pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

"Budeme bedlivě sledovat, zda Tálibán dodržuje podmínky dohody," řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Tálibán se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi al-Káida a Islámský stát (IS) a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

"Tálibán v uplynulém týdnu prokázal, že pokud chce žít v míru, může tak učinit," uvedl Pompeo. Na adresu Tálibánu řekl, že se hnutí pro mírové rozhovory rozhodlo poté, co zjistilo, že vojenské vítězství je pro něj nemožné.

Baradar v projevu před podpisem dohody řekl, že Tálibán je připraven stanovené podmínky dodržovat. Vznik ujednání označil za vítězství pro Afghánistán, všem účastníkům rozhovorů pak poděkoval za jejich práci. K budoucímu politickému uspořádání v zemi řekl, že chce v Afghánistánu islámské zřízení. Zároveň vyzval všechna politická hnutí v zemi, aby spolupracovala na vytvoření islámského systému. Obrátil se také na Pákistán, Indonésii, Čínu, Rusko a další země, aby se podílely na budoucí obnově válkou zničeného Afghánistánu.

Dohoda v každém bodě důsledně opakuje, že státnost Islámského emirátu Afghánistán, známého jako Tálibán, Spojené státy neuznávají.

Dohoda počítá s tím, že do 135 dní zůstane v Afghánistánu 8600 amerických vojáků, odchod se bude v této fázi týkat i amerických spojenců. USA se spojenci v této lhůtě zcela vyklidí pět základen. Definitivní odchod vojsk USA a dalších zemí NATO včetně Čechů nastane do 14 měsíců, respektive do devět a půl měsíce po první fázi. Česká armáda má od vlády mandát k nasazení až 390 vojáků.

Války a pokusy o mír ve stínu koronaviru

28. 2. 2020 ▪ 7 min. čtení

Ujednání nadále počítá s tím, že do 10. března afghánská vláda udělí svobodu 5000 zadržovaných členů Tálibánu a že hnutí propustí tisícovku zajatců. K tomuto datu také začnou vnitroafghánské mírové rozhovory.

USA přislíbily, že do 27. srpna zruší sankce proti Tálibánu a že se začátkem vnitroafghánských mírových rozhovorů učiní diplomatické kroky, aby protitálibánské sankce odvolaly i další země Rady bezpečnosti OSN a také Afghánistán.

Na oplátku se Tálibán zavazuje, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na Spojené státy a jeho spojence. Tálibán rovněž bude ostatním teroristickým a militantním skupinám bránit v ohrožování bezpečnosti USA a bude trvat na tom, aby ti, kdo v Afghánistánu hledají útočiště, postupovali ve shodě s mezinárodními migračními pravidly.

Vedení Tálibánu po podpisu vydalo příkaz, ve kterém všem svým bojovníkům nařizuje, aby podmínky ujednání dodržovali.

Sobotní podpis dohody je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu, uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Metnar uvedl, že pokud bude dohoda dodržena, také Česká republika postupně stáhne své vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři.