V Evropě se rodí plán na společný systém pro rozpoznávání obličejů, uvádí uniklá zpráva. V čele snah je Rakousko

Podle uniklých interních dokumentů chce část zemí Evropské unie vytvořit celoevropskou síť databází s daty pro rozpoznávání obličejů. Ideu zatím nejvíce prosazuje rakouská vláda, informoval o tom investigativní server The Intercept. Investigativní novináři serveru dokumenty získali od výše postaveného evropského činitele, který vyjádřil obavy o vývoji podobné sítě. Návrh mezi představiteli států EU koluje od listopadu loňského roku.

Rakousko společně s dalšími devíti členskými státy vytvořilo zprávu, ve které vyzývá k zavedení legislativy umožňující vznik sítě databází pro rozpoznávání obličejů v rámci Evropské unie. Podle serveru The Intercept by síť mohla být v budoucnu propojena i s databází v USA, k čemuž již nyní částečně dochází například při sdílení dat o DNA či otisků prstů.

Výhody sdílení databází s daty pro rozpoznávání obličejů jsou podle zprávy jasné. Technologie rozpoznávání obličejů je podle ní velmi vhodným nástrojem pro identifikaci neznámých podezřelých. Proto doporučuje, aby celoevropská síť databází vznikla co možná nejdříve. 

Edin Omanovic z neziskové organizace Privacy International se ale obává zneužití databáze pro politické účely, zvláště proto, že se podle něj některé země Evropské unie přibližují k autoritářským režimům. Právě možné zneužití databáze rozpoznávání obličejů je častým bodem kritiky této rychle se rozvíjející technologie. Dalším problémem je také fakt, že rozpoznávání je nepřesné. Omanovic proto pro The Intercept řekl, že bez transparentních a právních záruk by pro rozpoznávání obličejů mělo v Evropě platit moratorium.

Potřebu záruk na ochranu osobních údajů uniklá zpráva uznává a navrhuje například princip stanovující manuální ověření každého rozpoznání obličeje. Experti na soukromí ale přesto tvrdí, že vytvořením takové databáze dojde k rozsáhlému sdílení dat a podobné kontroly nebudou dostačující.

K propojení nejrůznějších bezpečnostních databází směřuje Evropská unie již řadu let. Podle legislativy přijaté loni v dubnu například vznikla databáze, která shromažďuje otisky prstů, snímky lidských tváří a další osobní data o více než 300 milionech lidí, kteří nejsou občany EU. Právě na základě existence této databáze podle zmíněné zprávy požádalo deset zemí EU společnost Deloitte, aby udělala analýzu zhodnocující možnost vytvoření databáze pro rozpoznávání obličejů. Plán se však podle serveru The Intercept setkal s odporem představitelů bezpečnostních složek.